Výbor nezávislého ICT průmyslu z.s. a obdobná polská asociace Krajowa Izba Komunikacji Ethernetowej (KIKE) uplatnili společné připomínky k návrhu nařízení Digital Network Act. 

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14709-Digital-Networks-Act_en

Prosíme Vás o informaci, zda budete uplatňovat nějaké náměty na základě Výzvy k předání námětů k novelizaci síťových plánu dle shrnutí od paní ředitelky Hankiewiczové. Zejména mířím na Zákon o přístupnosti a potřebu implementovat služby RTT (Real Time Text).

Otevřené configuration options

V současné době jsou platné a účinné tyto síťové plány:
 
Opatření obecné povahy č. SP/1/05.2011-6, kterým se vydává síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů (dále jen „síťový plán č. 1“)

Úřad posoudil potřebu aktualizace síťového plánu č. 1 a neidentifikoval v současné době nutnost aktualizace. Potenciální potřeba aktualizace může vyvstat v souvislosti s platností, resp. účinností připravovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitálních sítích, kterým se mění nařízení (EU) 2015/2120, směrnice 2002/58/ES a rozhodnutí č. 676/2002/ES a kterým se zrušuje nařízení (EU) 2018/1971, směrnice (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU (Akt o digitálních sítích) (dále jen „DNA“).  Pro více informací rozklikněte. 

Dne 19. května 2026 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh pokynů pro klasifikaci systémů umělé inteligence s vysokým rizikem („Pokyny“) podle článku 6 zákona EU o umělé inteligenci a zahájila tak cílenou konzultaci se zainteresovanými stranami, která potrvá do 23. června 2026. Tyto pokyny mají sloužit jako důležitý výkladový dokument: než bude možné vymezit rozsah jakéhokoli programu zajištění souladu, musí organizace nejprve určit, zda je jejich systém umělé inteligence vůbec „vysoce rizikový“. Ačkoli nejsou právně závazné, představují pokyny jasný návod na to, jak bude Komise, a v širším smyslu i vnitrostátní orgány dohledu nad trhem, přistupovat k posuzování klasifikace. Pro většinu organizací se jedná o pracovní rámec, podle kterého se budou řídit při plánování. Pro více informací rozklikněte. 

Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) zveřejnila stanovisko k návrhu evropského Aktu o digitálních sítích (Digital Networks Act, DNA). Ve svém vyjádření se zaměřuje především na správu rádiového spektra, satelitní komunikaci a navrhované institucionální změny.

RSPG podporuje obecný cíl posílit jednotný evropský trh, harmonizaci a odolnou konektivitu. K samotnému návrhu má však zásadní výhrady. Podle skupiny návrh nepřináší očekávané zjednodušení, ale naopak může zvýšit administrativní zátěž a omezit možnost členských států zohledňovat národní podmínky.

RSPG odmítá zejména přesun rozhodovacích pravomocí v oblasti spektra z členských států na Evropskou komisi, možnost Komise vetovat národní rozhodnutí o udělování licencí a centralizaci správy satelitního spektra. Upozorňuje také na rizika evropské regulace poplatků za spektrum a trvá na zachování dostatečné flexibility národních regulačních orgánů.

V případě přímého propojení mobilních zařízení prostřednictvím satelitů, tzv. služeb D2D-IMT, RSPG požaduje jasná pravidla. Satelitní operátor by podle ní neměl využívat spektrum mobilního operátora bez jeho souhlasu.

RSPG proto doporučuje zachovat princip subsidiarity, národní licencování a současné kompetence členských států. Evropská koordinace by měla být založena především na spolupráci, sdílení osvědčených postupů a nezávazných doporučeních.

Zveřejňujeme prezentaci připravenou v rámci Digital Working Group při Eurochambres, ve které naleznete všechny důležité informace k tématu Digital Product Passport (DPP), tedy digitálního produktového pasu.

Jedná se o poměrně zásadní téma, které bude mít významný dopad zejména na povinnosti podniků v oblasti sdílení dat o výrobcích, sledování dodavatelských řetězců, udržitelnosti či digitalizace procesů. Postupně se očekává, že se tato problematika dotkne širokého spektra podnikatelů a výrobních sektorů.

Prezentace obsahuje základní přehled o tom, čeho se DPP týká, jaké povinnosti lze očekávat a na co by se firmy měly do budoucna připravit.

Pokud by se sešlo dostatečné množství zájemců, mohli bychom k tomuto tématu zorganizovat také online setkání, během kterého by kompetentní zástupce Evropské komise detailněji vysvětlil celou problematiku a odpověděl na případné dotazy. Setkání by proběhlo v anglickém jazyce.

Nyní se připravují prováděcí předpisy a je čas uplatnit připomínky. 

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) podal Českému telekomunikačnímu úřadu podnět k iniciaci legislativní změny zákona o elektronických komunikacích. Cílem návrhu je odstranit nadbytečnou dokumentační povinnost, která se podle názoru VNICTP dnes významně překrývá s požadavky GDPR a nové právní úpravy kybernetické bezpečnosti.

Podnět se týká ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, které ukládá poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací povinnost zpracovávat a udržovat vnitřní technicko-organizační předpis pro ochranu údajů a důvěrnosti komunikací.

Podle VNICTP měla tato povinnost v době svého vzniku opodstatnění. Od té doby však došlo k zásadnímu rozvoji evropské i české legislativy v oblasti ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti. Poskytovatelé elektronických komunikací dnes již musí plnit rozsáhlé dokumentační a bezpečnostní požadavky vyplývající z GDPR a zákona o kybernetické bezpečnosti, které ve značné míře pokrývají stejnou oblast.

„Současná právní úprava vede k tomu, že podnikatelé často dokumentují stejná bezpečnostní a organizační opatření ve třech paralelních režimech – podle zákona o elektronických komunikacích, GDPR a zákona o kybernetické bezpečnosti. Taková duplicita nezvyšuje ochranu uživatelů ani bezpečnost sítí, ale zvyšuje administrativní náklady a regulatorní zátěž,“ uvedl Jakub Rejzek, prezident VNICTP.

VNICTP zdůrazňuje, že navrhovaná změna nemá za cíl oslabit ochranu osobních, provozních ani lokalizačních údajů či důvěrnost komunikací. Materiální bezpečnostní povinnosti by zůstaly zachovány. Návrh směřuje výhradně k odstranění duplicitní povinnosti vytvářet samostatný dokument, jehož obsah je již obsažen v bezpečnostní dokumentaci vedené podle jiných právních předpisů. Více po rozkliknutí.

Skupina RSPG přijala stanovisko k 6G Spectrum Roadmap, které se zabývá včasnou dostupností rádiového spektra pro spuštění 6G kolem roku 2030 s cílem podpořit digitální ekonomiku a inovace; klíčové bude zejména pásmo nad 6 GHz doplněné využitím stávajících frekvencí pro pokrytí i kapacitu sítí. Zároveň RSPG přijala stanovisko k Digital Networks Act, v němž podporuje harmonizaci a posílení jednotného trhu, ale varuje před růstem byrokracie a omezením flexibility členských států – klíčové pravomoci ve správě spektra by měly zůstat na národní úrovni. Skupina také zahájila veřejnou konzultaci k návrhu Stanoviska RSPG k World Radiocommunication Conference 2027: Dokument hodnotí agendu WRC z pohledu EU, identifikuje dopady a navrhuje společné pozice; připomínky lze zaslat do 24. 8. 2026.

Regulace EU:
1.6.2026 Uplatňování zákona o gigabitové infrastruktuře (GIA) – Souhrnná zpráva o výsledcích konzultací
Cílem této konzultace v roce 2025 bylo shromáždit důkazy a osvědčené postupy, které by Komise zvážila při poskytování pokynů k uplatňování článku 3 zákona o gigabitové infrastruktuře (GIA) v úzké spolupráci se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Komise rovněž zveřejnila studii na podporu přípravy výše uvedených pokynů.

3.6.2026 Komise navrhla balíček opatření pro technologickou suverenitu
Balíček má čtyři hlavní iniciativy:
- Akt o čipech 2.0 (Chips Act 2.0) – posílení ekosystému polovodičů a odolnosti dodavatelského řetězce a podpora domácí poptávky
- Zákon o rozvoji cloudových technologií a umělé inteligence (CADA) – využití potenciálu umělé inteligence a cloudu k transformaci průmyslových ekosystémů a zlepšení společenských výsledků
- Strategie EU pro open source – snížení závislosti v rámci celého technologického řetězce
- Strategický plán digitalizace a využití umělé inteligence v energetice

Odkaz

10.6.2026 BEREC pozice a analýza k DNA
Během 67. řádného zasedání BEREC (2.–3. června) schválila Rada regulačních orgánů (BoR) první sadu 16 stanovisek k zákonu o digitálních sítích (DNA), které navrhla Evropská komise.
https://www.berec.europa.eu/en/berec-position-papers-on-the-digital-networks-act-proposal
Kompletní publilc debriefing:
- BEREC's latest assessment of the Digital Networks Act (all position papers);
- Draft Further Guidance on 5G Network Slicing (public consultation);
- BEREC Statement on phaseout of 2G/3G.

17.6.2026 2026 State of the Digital Decade report
Evropská komise zveřejnila čtvrtou zprávu o stavu digitální dekády, která ukazuje, že Evropa dosáhla pokroku v plnění svých cílů digitální transformace do roku 2030, jako jsou bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury a digitalizace veřejných služeb – nyní je však výzvou dosahovat výsledků v plném rozsahu, rychle a konzistentně.

Odkaz 1
Odkaz 2
Odkaz 3
 

Jedná se o podnět ke změně či zrušení některých povinností plynoucí podnikatelům z §88 ZEK. Ten mimo jiné stanoví povinnost podnikatům vytvořit vnitřní Technicko organizační předpis. Takový předpis je dnes duplicitním dokumentem k opatřením, které musí podnikatelé vytvořit kvůli povinnostem plynoucím ze Zákona o kybernetické bezpečnosti a předpisům plynoucím z GDPR. 

Uvědomujeme si, že povinnosti plynoucí z §88 ošetřují také ze sektorové regulace ePrivacy, přesto jsme názoru, že jde o vytváření duplicitních interních předpisů kvůli vývoji legislativy. 

ČTÚ má na diskuzním místě VK k část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/28/XX.2026-Y pro kmitočtové pásmo 105–275 GHz.

Nemáme indikované žádné zájmy v této věci. Dejte vědět, pokud budete mít zájem nad 100 GHz intervenovat. 

Obracíme se na Vás v souvislosti se zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který se vztahuje mimo jiné také na vybrané poskytovatele služeb elektronických komunikací poskytovaných spotřebitelům.

Pokud nejste mikropodnikem, měli byste plnit povinnosti podle tohoto zákona. Základní shrnutí povinností najdete také ve videích na ISP Studio zde:

https://www.youtube.com/watch?v=79C0Fj8AlY8&t=1s
https://www.youtube.com/watch?v=g9Styv_2k_s

Český telekomunikační úřad je orgánem dozoru nad plněním povinností podle zákona v oblasti služeb elektronických komunikací. Poskytovatelé by proto měli mít odpovídajícím způsobem zveřejněny informace o tom, jak jejich služby splňují požadavky na přístupnost, a to ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v obdobném dokumentu. Prakticky může jít i o samostatné Prohlášení o přístupnosti.

V této souvislosti je potřeba mít ošetřenou také informaci o poskytování, případně neposkytování textu v reálném čase, tedy realtime text, zkráceně RTT.

RTT je funkcionalita umožňující přenos textu v reálném čase během hovoru. Slouží mimo jiné osobám, které nemohou mluvit nebo mají omezenou schopnost řeči, aby mohly uskutečnit hovor, například při potřebě přivolání pomoci.

V případě, že budete chtít zaslat vzor Prohlášení o přístupnosti a tuto oblast formálně ošetřit, prosím, obraťte se na mě. Více po rozkliknutí. 

K připomínkám prostřednictvím HK ČR dorazil materiál návrhu změny "poplatkového" Nařízení vlády 154/2005 Sb.. Nejdůležitější je návrh změny zpoplatnění v pásmech 24,25-27,5 GHz a 40,5-43,5 GHz. Mimo jiné obsahuje i návrhy zpoplatnění pásma 3800-4200 MHz, což ponechám do jiné subvertikály. 

V příloze návrh samotný, kontrolní výpočet v Excelu a návrh připomínky za VNICTP. Ten se týká nejasného zpoplatnění v případě přístupového bodu FWA s více sektorovými anténami, které využívají stejnou frekvenci. Žádám Vás o posouzení a případnou reakci do 10.7. 

Jinak je změna vcelku příznivá, pokud dobře počítám, poplatek za 50 MHz je 750 CZK, 100 MHz 1500 CZK a 200 MHz 3000 CZK ročně  . 

Zároveň pro informaci posílám návrh změny části PVRS-9 k pásmu 42 GHz. 

Routery TP-Link kompromitovány ruským státním aktérem APT28. https://nukib.gov.cz/cs/infoservis/aktuality/2394-routery-tp-link-kompromitovany-ruskym-statnim-akterem-apt28/

Ruský státní aktér APT28, spadající pod ruské vojenské zpravodajství GRU, vybudoval podle zprávy amerického ministerstva spravedlnosti a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) globální síť kompromitovaných routerů pro malé a domácí kanceláře (tzv. SOHO routerů). Cílem aktivity skupiny APT28 je kyberšpionáž a největší riziko se týká zařízení, která stále používají výchozí administrátorská hesla.

Současná kampaň ruského 85. hlavního centra speciálních služeb GRU (85. GTsSS), která dle zprávy FBI probíhá minimálně od roku 2024, se od předchozích liší způsobem provedení. APT28 (též známý jako Fancy Bear, Forest Blizzard či Sofacy Group) využil při průniku do routerů zranitelnost CVE-2023-50224 v modelu TP-Link TL-WR841N, která umožňuje obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k routerům. Prostřednictvím této zranitelnosti aktér upravil jejich konfiguraci, kterou převzala i další zařízení připojená na kompromitované routery.

Konkrétně dle zprávy FBI došlo ke změně nastavení služeb DHCP/DNS na routerech – tím byl síťový provoz připojených počítačů a telefonů přesměrován na útočníkem kontrolované DNS servery. Útočník tak mohl monitorovat dotazy na doménová jména a pro vybrané domény a služby (např. MS Outlook Web Access) vracet podvržené DNS odpovědi a provádět tzv. adversary-in-the-middle útoky na šifrovanou komunikaci.

Tímto způsobem APT28 získávala hesla, autentizační tokeny a další citlivé informace (včetně obsahu e-mailů či webové komunikace), které by za normálních okolností chránilo šifrování SSL/TLS. Skupina kompromitovala široký okruh obětí ve Spojených státech i dalších státech, včetně České republiky. Z nasbíraných dat se zaměřovala zejména na informace týkající se armádních a vládních institucí či organizací z oblasti kritické infrastruktury – tedy cílů spadajících do zpravodajského zájmu ruské vlády.

Do mezinárodní operace vedené USA se zapojilo také Vojenské zpravodajství, které o věci informovalo na svých webových stránkách.

Co má dělat běžný uživatel?

Pro mitigaci vzniklé hrozby doporučujeme, aby správci a uživatelé ohrožených routerů provedli následující kroky:

Pokud je zařízení na konci životnosti (EOL) a již nedostává bezpečnostní aktualizace, zvažte jeho výměnu;
Aktualizujte firmware zařízení na nejnovější dostupnou verzi od výrobce;
Změňte výchozí přihlašovací údaje (uživatelská jména a hesla) administrátorských účtů na routeru;
Vypněte nebo omezte vzdálenou správu routeru z internetu (např. vhodnou konfigurací routeru), aby útočník nemohl zařízení zneužívat z vnější sítě, a zkontrolujte fyzické zapojení kabelu od poskytovatele připojení do portu WAN v routeru.

Uživatelé by také měli věnovat zvýšenou pozornost varováním internetových prohlížečů či e-mailových klientů, která se týkají neplatných certifikátů.

Tisková zpráva FBI: https://www.ic3.gov/PSA/2026/PSA260407

Výbor nezávislého ICT průmyslu předložil Ministerstvu průmyslu a obchodu připomínky k návrhu změny nařízení vlády č. 154/2005 Sb., které upravuje výši a způsob výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Připomínky se zaměřují především na pevný bezdrátový přístup (FWA), privátní sítě v pásmu 3800–4200 MHz a jednoznačné vymezení provozní oblasti.

Jasnější pravidla pro zpoplatnění FWA

Návrh stanoví, že u sítí pevného bezdrátového přístupu se poplatek vypočítává pro každý přístupový bod samostatně. Není však zřejmé, zda se přístupovým bodem rozumí celé rádiové zařízení, nebo každý jeho sektor, sektorová anténa či vyzařovací směr.

Tato nejasnost může mít zásadní dopad na výši pravidelných ročních poplatků. Jeden přístupový bod totiž může využívat více sektorových antén pracujících na stejném kmitočtu, aniž by zabíral další část kmitočtového pásma.

VNICTP proto navrhuje výslovně stanovit, že více sektorů nebo antén využívajících tentýž rádiový kmitočet v rámci jednoho přístupového bodu nezakládá povinnost hradit další poplatky. Pokud by naopak mělo být záměrem zpoplatnit každý sektor samostatně, musí to být podle Výboru v právním předpisu jednoznačně uvedeno. Takový postup by však poskytovatelé FWA považovali za diskriminační.

Podpora vnitřních privátních sítí

Další připomínka se týká místních bezdrátových sítí v pásmu 3800–4200 MHz. VNICTP navrhuje, aby se vnitřní síť tvořená více základnovými stanicemi umístěnými v jedné budově považovala pro účely výpočtu poplatku za síť s jedinou základnovou stanicí. Podmínkou by byl útlum budovy alespoň 30 dB a dostatečné utlumení signálu mimo objekt.

Uvnitř rozsáhlých nebo členitých budov může být nutné použít více rádiových bodů například kvůli kapacitě, spolehlivosti, latenci nebo útlumu stavebních konstrukcí. Takové technické řešení však při dostatečném odstínění budovy nemusí představovat vyšší zátěž rádiového spektra v jejím okolí.

Navrhovaná úprava by podle VNICTP odstranila nepřiměřené finanční zatížení těchto sítí a podpořila rozvoj privátních 5G řešení v průmyslových, logistických, výzkumných a technologických objektech.

Jednoznačné určení provozní oblasti

Výbor zároveň upozornil na nejasné vymezení parametru „R“, který návrh označuje jako poloměr provozní oblasti. Z textu není patrné, zda má jít například o vzdálenost od základnové stanice k nejvzdálenějšímu bodu, poloměr kružnice opsané kolem území, nebo hodnotu vypočtenou podle jeho plochy.

Rozdílné způsoby výpočtu mohou vést k odlišným poplatkům za technicky srovnatelné sítě. Problém se může projevit zejména u dlouhých a úzkých logistických či průmyslových areálů. VNICTP proto doporučuje způsob určování poloměru provozní oblasti v právní úpravě jednoznačně definovat.

Cílem připomínek je zajistit předvídatelná, technicky odůvodněná a nediskriminační pravidla pro výpočet poplatků, která nebudou zbytečně brzdit rozvoj moderních bezdrátových a privátních sítí.

Ve dnech 7.–8. července 2026 se v německé Mohuči uskutečnil odborný workshop CEPT zaměřený na šíření rádiových vln a jeho význam pro efektivní správu rádiového spektra.

Setkání propojilo odborníky z členských zemí CEPT/ECC a zaměřilo se především na modelování šíření rádiového signálu, praktická měření a nástroje potřebné pro řešení budoucích výzev v oblasti správy spektra. Diskutovány byly rovněž aktivity ITU-R Study Group 3 a praktické využívání doporučení řady ITU-R P.

Cílem workshopu bylo posílit evropskou odbornou spolupráci a zajistit, aby byly potřeby evropského regionu odpovídajícím způsobem zastoupeny při přípravě mezinárodních metod, modelů a doporučení pro šíření rádiových vln.

CEPT nyní na stránkách workshopu zveřejnil prezentace jednotlivých vystupujících ve formátu PDF. Materiály jsou dostupné na webu CEPT/ECC

V Bruselu se znovu otevřela debata o budoucnosti evropské správy rádiového spektra. Zástupci Evropské komise zdůrazňují, že cílem návrhu Digital Networks Act a nového rámce pro mobilní satelitní služby v pásmu 2 GHz není převzetí pravomocí členských států, ale lepší koordinace, větší předvídatelnost a posílení vnitřního trhu.

Komise argumentuje tím, že zejména satelitní služby mají stále výraznější přeshraniční charakter. V případě pásma 2 GHz navrhuje výběrové řízení a autorizaci na úrovni EU pro poskytovatele mobilních satelitních služeb po roce 2027, kdy skončí současná oprávnění. Podle Komise má takový postup zajistit jednotné podmínky v celé EU, umožnit poskytování služeb přes hranice a podpořit nové služby typu Direct-to-Device, tedy přímé propojení běžných mobilních zařízení se satelity tam, kde chybí pozemní pokrytí.

Tento směr ale naráží na zdrženlivý až kritický postoj části členských států a národních regulátorů. Jádrem sporu není samotná evropská harmonizace. Ta je v oblasti spektra nezbytná a bez ní by nebylo možné efektivně rozvíjet mobilní, bezdrátové ani satelitní služby. Sporné je něco jiného: zda se z harmonizace nemá postupně stát centralizované rozhodování o licencích, poplatcích, podmínkách užívání spektra a satelitních oprávněních na úrovni Evropské komise.

Radio Spectrum Policy Group, tedy poradní skupina složená z vysokých zástupců členských států, ve svém stanovisku k DNA připomíná, že dosavadní evropský model správy spektra je funkční a umožňuje včasný přístup ke spektru podle konkrétních potřeb. Současně však upozorňuje, že návrh DNA v řadě částí nesplňuje cíl zjednodušení, ale naopak může vést k další administrativní zátěži, právní nejistotě a složitějšímu rozhodování.

Pro členské státy je klíčové, že rádiové spektrum zůstává omezeným veřejným statkem a významným národním zdrojem. Jeho správa se nedotýká pouze telekomunikačního trhu, ale také bezpečnosti, obrany, krizového řízení, koordinace se sousedními státy, ochrany stávajících služeb a národních priorit v oblasti pokrytí. Právě proto RSPG zdůrazňuje subsidiaritu, národní kompetence a potřebu zachovat prostor pro zohlednění místních podmínek.

Zvlášť citlivá je satelitní část návrhu. RSPG výslovně nepodporuje model, v němž by Evropská komise výlučně spravovala užívání spektra satelitními systémy nebo plošně udělovala unijní autorizace pro satelitní spektrum. Podle RSPG by takový postup mohl oslabit vliv členských států v mezinárodních jednáních, zasáhnout do oblastí obrany a národní bezpečnosti a vytvořit novou byrokratickou zátěž. Současně ale RSPG připouští, že u vybraných přeshraničních satelitních služeb může mít omezená evropská registrace nebo společná koordinace smysl, pokud bude respektovat národní oprávnění a nebude zasahovat do bezpečnostních kompetencí členských států.

Pro naše členy je tato debata důležitá i mimo samotný satelitní sektor. Digital Networks Act může v budoucnu ovlivnit pravidla pro přístup ke spektru, aukce, poplatky, sdílení pásem, podmínky oprávnění i rozsah reportingu vůči regulátorům. Pokud by se správa spektra přesunula příliš výrazně na evropskou úroveň, může to vést k menší flexibilitě pro národní specifika, složitějším postupům a vyšším compliance nákladům. Nejvíce by takový posun mohl dopadnout na menší, regionální a specializované operátory, kteří nemají kapacity velkých nadnárodních skupin.

VNICTP dlouhodobě podporuje účelnou harmonizaci, technologickou neutralitu a koordinaci tam, kde přináší skutečnou přidanou hodnotu. Zároveň ale odmítáme, aby se pod záminkou zjednodušení vytvářely nové vrstvy povinností, centrálních databází, předběžných schvalování nebo nejasných bezpečnostních a administrativních podmínek.

Evropská správa spektra musí zůstat vyvážená. Unie má nastavovat společné technické a strategické rámce tam, kde je to nezbytné pro vnitřní trh, přeshraniční služby a interoperabilitu. Členské státy však musí mít i nadále rozhodující prostor pro praktickou správu spektra, ochranu stávajících služeb, řešení rušení, nastavení poplatků, lokální koordinaci a zohlednění bezpečnostních potřeb.

Debata o DNA a 2GHz MSS proto není pouze technickou otázkou. Je to spor o podobu evropské regulace: zda má být jednodušší, předvídatelná a podpůrná pro investice, nebo zda pod heslem větší koordinace vznikne další centralizovaný regulační rámec, který bude složitější pro stát i pro podnikatele.

V příručce vás provedeme realitou českých firem, probereme nejčastější mýty a popíšeme vám průběh kontrol. Hlavně v ní ale najdete konkrétní doporučení, jak mít spolupráci s lidmi na IČO nastavenou správně v každodenní praxi.

V poslední době se rozjela další "vlna" obesílání poskytovatelů služeb připojení ze strany právních zástupců držitelů autorských práv ke chráněným dílům, formou Předžalobní výzvy.

Nemohu sdílet konkrétní výzvy, tedy uvedu alespoň příklady. Držitelé práv například k filmu Obecná škola se dožadují u ISP, aby zablokoval přístup k doméně "serversfilmy.to", protože na odkazu "serversfilfmy.to/sverak/obecnaskola" je dostupné chráněné dílo.
Odvolávají se na Autorský zákon, ten v § 40 odst. 1 písm. f) stanoví právo nositelů práv domáhat se zákazu poskytování služby, kterou třetí osoby využívají k porušování jejich práv. Za službu ve smyslu tohoto ustanovení se může považovat také internetová služba využívaná k neoprávněnému užití záznamů.

Oproti tomu jde Nařízení o svobodném internetu a další regulace.  ČTÚ ve svém vyjádření k dotazu VNICTP (v příloze) výslovně uvedl, že poskytovatel přístupu k internetu smí blokovat obsah pouze v případech podle čl. 3 odst. 3 nařízení o otevřeném internetu, zejména na základě odpovídajícího právního aktu nebo rozhodnutí soudu či příslušného orgánu. Současně ČTÚ upozornil, že blokování domény bez splnění těchto podmínek může být přestupkem podle zákona o elektronických komunikacích. 

Právní zastoupení nositelů autorských práv však reaguje, že Autorský zákon je takovým právním aktem, tvrdí, že jde o lex specialis k ZEK. To však odporuje výkladu plynoucího z DSA (Digital Service Act, podrobnosti v přípisu v příloze).  Podle DSA je poskytovatel přístupu k internetu typicky službou „prostého přenosu“; pokud přenos neiniciuje, nevybírá příjemce a nevybírá ani nemění přenášené informace, nenese odpovědnost za přenášené či zpřístupněné informace. DSA zároveň připouští, aby ukončení nebo zabránění protiprávnímu jednání uložil soudní nebo správní orgán, nikoliv aby takovou povinnost přímo založila soukromá výzva nositele práv.

Z tohoto vyplývá, že by k blokování mělo dojít toliko na základě rozhodnutí správního nebo soudního orgánu. 

Zde nám věc poněkud komplikuje fakt, že v konkrétním případě žaloby a podoby žalobního petitu přiznal soud povinnosti poskytovateli uhradit žalobkyni (právní zástupci chráněných děl) právo úhradu nákladů řízení.

Pokud se dostanete do situace, kdy obdržíte Předžalobní výzvu, VNICTP z.s. svým členům poskytne konzultaci pro obranu a spolupráci s Žalobkyní. 

Při vhodné příležitosti otevření Autorského zákona budeme iniciovat změnu Zákona tak, aby výklad byl zcela jednoznačný a docházelo až k výzvám na základě rozhodnutí soudu. 

Snídani s Kvalitním internetem uspořádal Výbor nezávislého ICT průmyslu ve spolupráci se spolkem Kvalitní internet ICTP ve WIA Networking HUB. Akce přivedla ke společnému stolu poskytovatele internetových služeb, kteří diskutovali o rozvoji otevřené telekomunikační infrastruktury, spolupráci v regionech a budoucnosti internetového připojení.

Cílem setkání bylo představit projekt Kvalitní internet a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností mezi poskytovateli, kteří dlouhodobě investují do výstavby a provozu moderních sítí elektronických komunikací. Diskuse se zaměřila zejména na možnosti spolupráce s obcemi a developery, podporu otevřené infrastruktury a posilování konkurence na trhu internetových služeb.

Kvalitní internet není jen značka nebo informační portál. Je to iniciativa, která podporuje otevřený přístup k telekomunikační infrastruktuře a vytváří prostor pro spolupráci nezávislých poskytovatelů. Věříme, že právě otevřenost a férová konkurence přinášejí koncovým zákazníkům kvalitnější služby a větší možnost volby. 
 

Představenstvo Hospodářské komory ČR se na svém prvním zasedání v novém volebním období, které proběhlo 17. června 2026, zabývalo návrhem Strategického programu HK ČR na období 2026–2029 a rozdělením gescí mezi členy prezidia.

Návrh vymezuje dvě hlavní priority – vytváření vstřícného podnikatelského prostředí a posilování konkurenceschopnosti českých firem. Mezi klíčové strategické oblasti zařazuje například energetiku, dopravní a datovou infrastrukturu, trh práce, vzdělávání, výzkum a inovace, efektivní stát nebo obranyschopnost a bezpečnost. Členové HK ČR mohou své podněty k jednotlivým oblastem, aktivitám a projektům zasílat do 31. července 2026 na adresu vnitrnikomunikace@komora.cz.

Součástí podkladů je rovněž stanovisko HK ČR k návrhu tzv. 28. režimu neboli evropské právní formy EU Inc. Komora podporuje snahu o zjednodušení přeshraničního podnikání, upozorňuje však na riziko právní nejistoty, zneužívání schránkových společností a nedostatečné ochrany věřitelů. Požaduje proto dopracování návrhu a zavedení účinných kontrolních a ochranných mechanismů.

Členové představenstva zároveň obdrželi přehled vnitřních předpisů HK ČR a pravidel pro jednání představenstva.

Český telekomunikační úřad vydal 25.06.2026 Monitorovací zprávu číslo 06/2026. Věnuje se v ní tématu  událostí v regulaci AI, konferenci Digimedia 2026 a zákonu o digitální ekonomice. Toto je resumé Monitorovací zprávy ČTÚ 06/2026, její plné znění naleznete zde.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů Podnikatelský balíček Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „balíček“). Balíček byl zpracován na základě námětů odborné veřejnosti, zástupců podnikatelských reprezentací i ministerstev. Balíček obsahuje náměty, u kterých se počítá s jejich realizací do 30. září 2027. Balíček obsahuje 13 námětů včetně návrhů řešení, přičemž je uveden vždy i gestor. Jedná se např. o náměty z oblasti energetiky, daňové, trhu práce, digitalizace či životního prostředí. Náměty byly s dotčenými resorty po pracovní linii projednány.

Materiál zde.

Předkládaný návrh zákona vymezuje institucionální uspořádání v oblasti dozoru nad bezpečností výrobků s digitálními prvky, určuje oznamující orgán a jeho povinnosti a postupy k oznámení oznámených subjektů posuzování shody výrobků s digitálními prvky. Zákon dále stanoví, že při dozoru nad bezpečností výrobků s digitálními prvky se postupuje podle nařízení o dozoru nad trhem, zákona o dozoru nad trhem s výrobky a předkládaného zákona. Současně se v předkládaném návrhu zákona stanoví přestupky a výše sankcí za porušení povinností stanovených aktem o kybernetické odolnosti hospodářskými subjekty a oznámenými subjekty posuzování shody. 

Materiál zde