V poslední době se rozjela další "vlna" obesílání poskytovatelů služeb připojení ze strany právních zástupců držitelů autorských práv ke chráněným dílům, formou Předžalobní výzvy.

Nemohu sdílet konkrétní výzvy, tedy uvedu alespoň příklady. Držitelé práv například k filmu Obecná škola se dožadují u ISP, aby zablokoval přístup k doméně "serversfilmy.to", protože na odkazu "serversfilfmy.to/sverak/obecnaskola" je dostupné chráněné dílo.
Odvolávají se na Autorský zákon, ten v § 40 odst. 1 písm. f) stanoví právo nositelů práv domáhat se zákazu poskytování služby, kterou třetí osoby využívají k porušování jejich práv. Za službu ve smyslu tohoto ustanovení se může považovat také internetová služba využívaná k neoprávněnému užití záznamů.

Oproti tomu jde Nařízení o svobodném internetu a další regulace.  ČTÚ ve svém vyjádření k dotazu VNICTP (v příloze) výslovně uvedl, že poskytovatel přístupu k internetu smí blokovat obsah pouze v případech podle čl. 3 odst. 3 nařízení o otevřeném internetu, zejména na základě odpovídajícího právního aktu nebo rozhodnutí soudu či příslušného orgánu. Současně ČTÚ upozornil, že blokování domény bez splnění těchto podmínek může být přestupkem podle zákona o elektronických komunikacích. 

Právní zastoupení nositelů autorských práv však reaguje, že Autorský zákon je takovým právním aktem, tvrdí, že jde o lex specialis k ZEK. To však odporuje výkladu plynoucího z DSA (Digital Service Act, podrobnosti v přípisu v příloze).  Podle DSA je poskytovatel přístupu k internetu typicky službou „prostého přenosu“; pokud přenos neiniciuje, nevybírá příjemce a nevybírá ani nemění přenášené informace, nenese odpovědnost za přenášené či zpřístupněné informace. DSA zároveň připouští, aby ukončení nebo zabránění protiprávnímu jednání uložil soudní nebo správní orgán, nikoliv aby takovou povinnost přímo založila soukromá výzva nositele práv.

Z tohoto vyplývá, že by k blokování mělo dojít toliko na základě rozhodnutí správního nebo soudního orgánu. 

Zde nám věc poněkud komplikuje fakt, že v konkrétním případě žaloby a podoby žalobního petitu přiznal soud povinnosti poskytovateli uhradit žalobkyni (právní zástupci chráněných děl) právo úhradu nákladů řízení.

Pokud se dostanete do situace, kdy obdržíte Předžalobní výzvu, VNICTP z.s. svým členům poskytne konzultaci pro obranu a spolupráci s Žalobkyní. 

Při vhodné příležitosti otevření Autorského zákona budeme iniciovat změnu Zákona tak, aby výklad byl zcela jednoznačný a docházelo až k výzvám na základě rozhodnutí soudu. 

Pod čj. DIA- 7682-3/OPL-2026 vyšel v eKlepu návrh Zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury.

Ten nově zavádí definice "Neveřejné sítě elektronických komunikací". Tato definice může mít dopad na politiky rozvoje a na obchodní případy našich členů a přináší konflikt se Zákonem o elektronických komunikacích.
 
Navržený § 6ha zákona č. 365/2000 Sb. stanoví, že komunikační infrastrukturu veřejné správy tvoří „neveřejné sítě elektronických komunikací“. Jejich neveřejnost je odvozena zejména od jejich určení pro veřejnou správu, připojení k centrálnímu místu služeb, schválení správcem CMS a zajištění prostřednictvím centrálního nákupu Ministerstva vnitra.
Zákon č. 127/2005 Sb. však posuzuje veřejnost sítě funkčně, podle jejího skutečného využití:

sítí elektronických komunikací je obecně přenosový systém umožňující přenos signálů;
veřejnou komunikační sítí je síť, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací;
veřejně dostupnou službou je služba, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen.

Připojení k CMS, souhlas správce CMS ani způsob veřejného nákupu tedy podle zákona č. 127/2005 Sb. nerozhodují o tom, zda je síť veřejná, nebo neveřejná.

Dopad může být na povinnosti koordinace ve stádiu záměru a na další aspekty. Více po rozkliknutí zprávy.

Hospodářská komora ČR upozorňuje firmy, aby si ověřily, zda se na ně nevztahují nové povinnosti podle zákona o kritické infrastruktuře. Od 18. července je účinné nařízení vlády, které stanovuje základní služby a kritéria významnosti. Podniky, které některou z těchto služeb poskytují a současně splňují příslušné kritérium, musí státu poskytnout požadované informace.

Nová úprava se může týkat vybraných poskytovatelů v energetice, dopravě, zdravotnictví, vodárenství, digitální infrastruktuře, potravinářství a dalších regulovaných oblastech. Samotné podnikání v některém z uvedených odvětví však automaticky neznamená, že firma spadá do režimu kritické infrastruktury.

„Podnik musí nejprve posoudit, zda poskytuje některou ze základních služeb uvedených v nařízení vlády a zda současně splňuje alespoň jedno příslušné kritérium významnosti. Rozhodovat může například počet zákazníků nebo přípojek, výkon, kapacita zařízení, objem výroby, obrat či podíl na trhu,“ vysvětlil člen představenstva Hospodářské komory Jakub Rejzek s tím, že tato objemová kritéria stanovuje příloha výše zmíněného nařízení vlády č. 127/2026 Sb. pro jednotlivé regulované obory.

Poskytnuté informace posoudí věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka, tedy gestor daného odvětví. Pokud dospěje k závěru, že poskytovatel splňuje stanovené podmínky, podá Ministerstvu vnitra podnět k jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury.

Firma se tedy nestává subjektem kritické infrastruktury samotným podáním informací. O zařazení rozhoduje Ministerstvo vnitra a související povinnosti začínají pro podnik platit až doručením tohoto rozhodnutí. Patří mezi ně například zpracování posouzení rizik a plánu odolnosti, určení manažera kritické infrastruktury, identifikace kritických dodavatelů nebo hlášení incidentů.

„Zákon hovoří o povinnosti poskytnout požadované informace bez zbytečného odkladu. Hasičský záchranný sbor ČR však požádal dotčené poskytovatele, aby s podáním vyčkali do 1. srpna, kdy bude poskytování informací na Portálu kritické infrastruktury plně zprovozněno. To ale neznamená, že by firmy měly čekat také s přípravou. Co nejdříve by měly prověřit, zda poskytují některou ze stanovených základních služeb a splňují příslušné kritérium významnosti,“ uvedla ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.

Do spuštění portálu by si potenciálně dotčené firmy měly rovněž připravit identifikační údaje, informace o poskytované základní službě a podklady dokládající splnění kritéria významnosti. Po spuštění Portálu kritické infrastruktury mají tyto informace podat bez zbytečného odkladu.

Hospodářská komora zveřejnila pro podnikatele přehled základního postupu, nařízení vlády a metodiku pro poskytovatele základních služeb. Podrobnější informace o nové úpravě a procesu určování subjektů jsou dostupné také v Průvodci zákonem o kritické infrastruktuře HZS ČR. 

Další informace a dokumenty ZDE.

18. července nabylo účinnosti Nařízení Vlády 127/2026 Sb., které stanovuje základní služby a kritéria významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře.

V Sektoru Digitální infrastruktura, podsektor Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací se stává poskytovatelem Základní služby každý podnik, který má: 

Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, který

a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky,

b) je poskytovatelem nejméně 100000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky, nebo

c) je poskytovatelem služby šíření celoplošného rozhlasového nebo televizního vysílání nebo celoplošného televizního vysílání nebo rozhlasového programu provozovatele vysílání ze zákona¹¹), a to prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení.

2. Zajišťování veřejné komunikační sítě

Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který

a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky,

b) je poskytovatelem nejméně 100000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky, nebo

c) je poskytovatelem služby šíření celoplošného rozhlasového nebo televizního vysílání nebo celoplošného televizního vysílání nebo rozhlasového programu provozovatele vysílání ze zákona¹¹), a to prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení.

Regulace se tedy týká jen největších ISP na českém trhu. 

Dáváme do pozornosti aktuální zprávu o stavu zavádění funkcionality textu v reálném čase (RTT). Členové, na které se nevztahuje výjimka pro mikropodniky, musí tuto funkcionalitu zavést nejpozději do června 2027.

Zvláštní oblast představuje využití RTT při tísňových voláních. Stručné shrnutí přinášíme níže, podrobnější informace naleznete v přiloženém článku.

Hasičský záchranný sbor České republiky potvrdil Výboru nezávislého ICT průmyslu, že česká telefonní centra tísňového volání zatím text v reálném čase nepřijímají. Systém pro linky 112 a 150 má být připraven nejpozději do 28. června 2027.

Členské firmy VNICTP poskytující VoIP služby však musí zahájit technickou přípravu již nyní a koordinovat ji se svými dodavateli platforem, propojovacími partnery a provozovatelem systému TCTV 112.

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, se od 28. června 2025 vztahuje také na služby elektronických komunikací poskytované spotřebitelům. Poskytovatelé veřejně dostupných VoIP služeb musí vedle hlasové komunikace podporovat také text v reálném čase.

RTT umožňuje přenášet jednotlivé znaky okamžitě již během jejich psaní. U tísňové komunikace musí být text synchronizován s hlasem a předán do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace. Funkcionalita proto musí být zachována v celém komunikačním řetězci - od koncového zařízení přes VoIP platformu a propojovací rozhraní až po telefonní centrum tísňového volání.

VNICTP požádal MV-GŘ HZS ČR o informaci, zda jsou česká centra tísňové komunikace na příjem RTT připravena. Odpověď ze dne 24. července 2026 potvrzuje, že HZS ČR RTT zatím nepřijímá. Dodavatel systému TCTV 112 má potřebnou technickou úpravu zajistit nejpozději do 28. června 2027. Ještě před tímto termínem mají proběhnout testy interoperability s poskytovateli komunikačních služeb.

Připravované řešení má umožnit:

• obousměrnou textovou komunikaci,
• souběžný přenos hlasu a textu,
• zpětné volání s navázáním RTT kanálu.

Na číslech 112 a 150 se má RTT přijímat nejpozději od 28. června 2027. Pro linku 158 se v připravované vyhlášce předpokládá termín 1. července 2028. Termín pro linku 155 zatím stanoven nebyl.

Technické řešení bude založeno na protokolu SIP a standardech ITU-T T.140, IETF RFC 4103 a RFC 5194. Tísňová komunikace musí být do sítě O2 Czech Republic předávána prostřednictvím propojovacího rozhraní pro VoIP podle přílohy č. 18 síťového plánu signalizace.

Pro pevné operátory a jejich dodavatele VoIP platforem je zásadní, aby byl harmonogram testování znám s dostatečným předstihem a aby byla ověřena funkčnost celého komunikačního řetězce.

Stanovisko VNICTP

Po poskytovatelích nelze požadovat fakticky nemožný přenos RTT v celém komunikačním řetězci do systému, který tuto funkcionalitu dosud nepřijímá. Současně však není možné odkládat přípravu až na rok 2027.

Stát, provozovatel systému TCTV 112, mobilní a pevní operátoři i dodavatelé VoIP platforem musí postupovat koordinovaně, na základě včas zveřejněných technických podmínek a s dostatečným prostorem pro testování.

MV-GŘ HZS ČR nabídlo od září 2026 možnost koordinační schůzky se zástupci VNICTP. Výbor tuto možnost využije a bude prosazovat zapojení pevných operátorů a dodavatelů VoIP řešení do přípravy testovacích scénářů.

Členské firmy, které poskytují VoIP služby nebo provozují vlastní VoIP platformu, mohou sekretariátu VNICTP zaslat technický kontakt a vyjádřit zájem o zapojení do pracovní skupiny a připravovaných testů interoperability.

Související odkazy

• Zákon č. 424/2023 Sb.
• Informace ČTÚ k přístupnosti služeb elektronických komunikací
• Síťový plán signalizace veřejných komunikačních sítí

Evropské sdružení regulačních orgánů BEREC podporuje zachování symetrické regulace přístupu v připravovaném Digital Networks Act (DNA), současně však navrhuje její další posílení a zjednodušení. Podle BEREC by národní regulátoři měli mít větší možnost zasáhnout tam, kde vznikají obtížně replikovatelná infrastrukturní úzká místa, a to i bez existence operátora s významnou tržní silou.

Evropská komise předložila návrh nařízení Digital Networks Act – COM(2026) 16 final dne 21. ledna 2026. Návrh má zásadně modernizovat evropský regulatorní rámec elektronických komunikací a v budoucnu mimo jiné nahradit Evropský kodex pro elektronické komunikace. Legislativní proces nyní pokračuje v Evropském parlamentu a Radě, takže konečné znění pravidel se ještě může změnit. (EUR-Lex)

BEREC k návrhu zveřejnil soubor 19 tematických stanovisek. Jedno z nich, BoR (26) 88_11 ze dne 2. června 2026, se věnuje právě symetrické regulaci přístupu. (BEREC)

Regulace nemusí být spojena pouze s dominantním operátorem

Podstatou symetrické regulace je možnost uložit povinnost přístupu nebo propojení mimo klasický režim regulace podniku s významnou tržní silou (SMP).

Tento nástroj je relevantní zejména tam, kde existují vysoké a dlouhodobé ekonomické nebo fyzické překážky replikace infrastruktury. Typickým příkladem mohou být rozvody uvnitř budov, koncové části optických sítí nebo jiné body infrastruktury, jejichž paralelní výstavba je ekonomicky nebo technicky obtížná.

BEREC podporuje zejména navrhovaný čl. 69 odst. 5 DNA, který podle něj vyjasňuje možnost národních regulačních orgánů zahájit symetrickou intervenci z vlastní iniciativy, pokud to vyžaduje struktura trhu.

Optické přístupové sítě podle BEREC nelze všude efektivně duplikovat

BEREC vychází z toho, že výstavba FTTH sítí vyžaduje vysoké investice zejména do stavební infrastruktury. Druhý investor přicházející do již pokryté oblasti navíc může mít problém získat dostatečný počet zákazníků, aby se paralelní infrastruktura ekonomicky vyplatila.

Výsledkem tak nemusí být infrastrukturní soutěž na každém lokálním trhu. BEREC upozorňuje i na možnost vzniku lokálních monopolů alternativních provozovatelů optických sítí, které nemusí být možné efektivně řešit prostřednictvím tradiční SMP regulace. V takových případech mohou podle regulátorů přetrvávat infrastrukturní bottlenecky vyžadující symetrický zásah.

Méně výjimek, větší důraz na proporcionalitu

Jedním z hlavních požadavků BEREC je změna navrhovaného čl. 69 odst. 3 DNA.

Namísto rozsáhlejšího seznamu výjimek ze symetrických přístupových povinností BEREC doporučuje jednodušší systém založený především na principu proporcionality. Regulátor by například mohl vzít v úvahu již existující dobrovolnou velkoobchodní nabídku a posoudit, zda poskytuje přístup za spravedlivých a přiměřených podmínek.

BEREC přitom výslovně zastává názor, že podnikatelský model založený na předpokladu trvalého lokálního monopolu nemá být chráněn regulatorní výjimkou. Hlavním měřítkem by měla být možnost koncových uživatelů vybírat mezi více poskytovateli.

Veřejně financované a wholesale-only sítě

Z pohledu rozvoje optických sítí je důležitá také pozice BEREC k veřejně financované infrastruktuře.

BEREC varuje před tím, aby byly veřejně financované sítě, včetně sítí provozovaných v režimu wholesale-only, fakticky vyňaty ze symetrické regulace. Takový přístup by podle něj mohl zvýšit fragmentaci trhu a transakční náklady a zhoršit podmínky velkoobchodního přístupu zejména v méně komerčně atraktivních oblastech.

BEREC chce větší flexibilitu národních regulátorů

Dalším požadavkem je, aby možnost regulovat vnitřní rozvody budov a možnost uložit přístupové povinnosti za prvním koncentračním nebo distribučním bodem nebyly vzájemně podmíněné.

Podle BEREC jde o dva rozdílné problémy replikovatelnosti infrastruktury a soutěže. Regulátor by proto měl mít možnost každý z nich řešit samostatně.

BEREC rovněž navrhuje odstranit jednostranné veto Evropské komise vůči symetrickým nápravným opatřením, které podle něj přidává další administrativní vrstvu. Současně doporučuje širší využitelnost nástrojů podle čl. 71 DNA, které se týkají mimo jiné přechodu od měděných sítí k FTTH.

Co může změna znamenat pro telekomunikační trh

Pokud se přístup prosazovaný BEREC promítne do konečného znění Digital Networks Act, může dojít k posílení významu symetrické regulace vedle tradiční SMP regulace.

Pro regulátora by se pak otázka přístupu nemusela soustředit pouze na to, zda určitý operátor disponuje významnou tržní silou. Významnější by mohlo být i posouzení, zda konkrétní část infrastruktury představuje dlouhodobě nereplikovatelné úzké místo, jehož zpřístupnění je nezbytné pro efektivní hospodářskou soutěž.

To může být relevantní zejména pro lokální a regionální FTTH sítě, wholesale-only modely, veřejně podporované sítě a přístup k domovním a koncovým částem infrastruktury.

Pro provozovatele sítí i poskytovatele služeb proto bude důležité další legislativní projednávání čl. 69 a 71 návrhu DNA pozorně sledovat. V této fázi totiž stále jde o legislativní návrh Evropské komise a stanovisko BEREC k němu, nikoli o konečnou podobu budoucí regulace. (EUR-Lex)

Zdroje: BEREC, BEREC’s position on the Symmetrical Regulation of the DNA, BoR (26) 88_11, 2. 6. 2026; Evropská komise, návrh Digital Networks Act, COM(2026) 16 final, 21. 1. 2026.

Dne 29. července 2026 se uskutečnil workshop Ministerstva průmyslu a obchodu věnovaný návrhu evropského nařízení Cloud and AI Development Act (CADA).

Připravované nařízení má posílit konkurenceschopnost a technologickou suverenitu Evropské unie v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence. Zaměřuje se zejména na podporu výzkumu a inovací, rozšíření kapacit evropských datových center, zjednodušení jejich výstavby a vytvoření jednotného evropského rámce pro posuzování suverenity cloudových a AI služeb.

Součástí workshopu byla rovněž diskuse o digitalizaci evropské ekonomiky, postavení EU v oblasti umělé inteligence a podmínkách pro další rozvoj digitální infrastruktury. Prezentaci z workshopu naleznou členové Výboru v příloze.

Podrobnosti k návrhu jsou dostupné na webu Evropské komise

VNICTP se obrátil na Český telekomunikační úřad s návrhem, aby při prodlužování individuálních oprávnění pro stávající pevné spoje v pásmu 26 GHz zohledňoval jejich případný konflikt s nově zpřístupněnými úseky pro sítě FWA. Cílem bylo předcházet situacím, kdy bude FWA blokováno spojem, který by bylo možné technicky a bez nepřiměřených nákladů přeladit do jiné části pásma.

ČTÚ návrhu v současnosti nevyhověl. Podle Úřadu platný plán využití rádiového spektra PV-P/2/05.2026-1 neumožňuje při pouhém prodloužení oprávnění měnit přidělený kmitočet nebo technické parametry spoje. Taková změna by vyžadovala vydání nového individuálního oprávnění a ukončení platnosti původního. Nová oprávnění pro spoje bod–bod jsou přitom v pásmu 26 GHz nyní vydávána pouze výjimečně, zejména pro dokrývání tzv. bílých míst.

ČTÚ rovněž v současnosti neeviduje technické možnosti přeladění jednotlivých zařízení, jejich podporované kanálové rastry ani omezení vyplývající z použitých duplexních filtrů. Zavedení navržené databáze by podle Úřadu vyžadovalo nový proces, úpravu informačních systémů a dodatečnou součinnost držitelů oprávnění. Otevřená zůstává také otázka, kdo by nesl náklady případného přeladění.

Odpověď ČTÚ však není definitivním odmítnutím navrženého řešení. Úřad potvrdil strategický význam pásma 26 GHz a deklaroval, že přibližně do jednoho roku vyhodnotí stávající podmínky jeho využívání. V rámci této revize chce posoudit také:

• sběr technických údajů o možnostech přeladění stávajících zařízení,

• vytvoření databáze využitelné pro koordinaci,

• změnu současných postupů při správě pásma,

• přípravu koordinovaného postupu mezi provozovateli pevných spojů a FWA sítí,

• případnou změnu plánu využití rádiového spektra.

ČTÚ současně zvažuje vytvoření samostatného transformačního projektu, který by měl probíhat v úzké koordinaci se současnými uživateli pásma. Výslovně přitom ocenil nabídku součinnosti VNICTP a jeho členských společností.

Pro držitele individuálních oprávnění se nyní nic bezprostředně nemění. Při prodlužování oprávnění nebude ČTÚ automaticky vyžadovat přeladění ani přednostně přesouvat spoje mimo úseky využitelné pro FWA. Provozovatelé plánující FWA tak musí nadále počítat s koordinací se stávajícími spoji podle platného PVRS.

VNICTP bude usilovat o zapojení do připravované revize a transformačního projektu. Členům doporučujeme průběžně shromažďovat informace o používaných zařízeních v pásmu 26 GHz, zejména o podporovaných kmitočtech, kanálových rastrech, typech duplexních filtrů A1B1/A2B2, možnostech přeladění a případných nákladech na technické úpravy. Tyto údaje mohou být důležité pro nastavení budoucího koordinačního mechanismu.

Předmětem zakázky je zpracování dvou situačních přehledů. První se má zaměřit na mapování nově regulovaných sektorů, regulovaných subjektů, klíčových služeb a jejich vzájemných závislostí. Druhý má obsahovat analýzu sektorových kybernetických hrozeb, relevantních aktérů, zranitelností, rizik a případných nedostatků v zavedených bezpečnostních opatřeních.

Pro členy je důležité, že samotná výzva nezakládá podnikům ani dalším organizacím nové povinnosti. Její výsledky však mohou posílit analytickou kapacitu NÚKIB a v budoucnu se promítnout do zaměření dohledu, metodické podpory nebo priorit při uplatňování nové kyberbezpečnostní regulace. Výstupy proto mohou být relevantní zejména pro subjekty působící v sektorech nově zahrnutých do regulace podle NIS2.

Termín pro podání nabídek je 17. srpna 2026.

Oficiální informace: NÚKIB – Výzva k podání nabídky: Expertní služby na podporu implementace směrnice NIS2 v České republice.

7.7.2026 Komise představila akční plán EU pro kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci Evropská komise představila akční plán pro strukturovanou reakci na rizika a využití příležitostí, které poskytují pokročilé modely umělé inteligence (AI) pro kybernetickou bezpečnost.
Klíčová opatření:
- Hodnocení modelů umělé inteligence: Zákon o umělé inteligenci vyžaduje, aby pokročilé modely umělé inteligence byly vyhodnoceny a jejich rizika posouzena před jejich uvedením na trh EU. Komise pomůže vytvořit hodnotící kapacitu EU s cílem posílit hodnocení schopností a rizik umělé inteligence třetími stranami na celém světě a podpořit regulační funkci Úřadu pro umělou inteligenci.
- Přístup k pokročilým modelům umělé inteligence: Evropa potřebuje jasné a transparentní podmínky pro přístup k nejpokročilejším systémům umělé inteligence. Komise bude spolupracovat s Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost na definování evropského plánu pro strukturovaný přístup k pokročilým schopnostem umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost a podpoří veřejné i soukromé organizace v přístupu k pokročilým modelům umělé inteligence.
- Testování umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost: Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost a Společné výzkumné středisko Komise vytvoří bezpečnou platformu pro testování umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost, včetně využití simulovaných prostředí. To zpřístupní know-how o bezpečném používání umělé inteligence provozovatelům v kritických odvětvích.
- Posílení kybernetické bezpečnosti EU a oprava zranitelností: EU musí chránit svou kritickou infrastrukturu. V souladu s pravidly EU v oblasti kybernetické bezpečnosti by organizace měly zintenzivnit postupy kybernetické hygieny, opatření pro řízení rizik a zásady bezpečnosti již od návrhu. Měly by také začít využívat dostupné kapacity umělé inteligence k rychlejší opravě zranitelností a k prevenci a reakci na kybernetické útoky. Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost jim s tímto přechodem pomůže, včetně pokynů, doporučení a osvědčených postupů, a také kampaně na zabezpečení kritického softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.
- Škálování evropských kapacit umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost: EU musí i nadále investovat do vlastních pokročilých kapacit umělé inteligence. K tomu je k dispozici infrastruktura AI Factories a budoucích Gigafactories a evropská kapacita pro technologickou akcii, oznámená v balíčku Tech Sovereignty. Komise rovněž zahájí Velkou výzvu EU v oblasti umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost, která spojí společnosti, výzkumníky a organizace s cílem vyvinout řešení umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost a podpořit růst trhu EU.

14.7.2026 Komise shromažďuje zpětnou vazbu, aby definovala postoj EU pro nadcházející Světovou radiokomunikační konferenci 2027
Prostřednictvím call for evidence Komise shromažďuje názory před plánovaným návrhem rozhodnutí Rady v prvním čtvrtletí roku 2027, který stanoví postoj EU pro konferenci. Již v listopadu 2025 uspořádala Komise a Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) veřejný workshop zúčastněných stran. Setkali se na něm různé zúčastněné strany, jako jsou mobilní a satelitní operátoři, vysílací společnosti a výrobci bezdrátových zařízení, aby si vyměnili názory na body programu WRC-27.
Kromě výzvy k předložení důkazů Komise zohlední:
- přípravný proces CEPT, který byl otevřen účastníkům z veřejného i soukromého sektoru;
- závěrečné stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra (které má být přijato do konce roku 2026), které je nyní otevřeno k veřejné konzultaci všem zúčastněným stranám do 24. srpna 2026.
Termín je do 11.9.2026

23.7.2026 Nový report popisuje rozmanité potřeby spektra členských států a rostoucí poptávku po frekvenčním pásmu pod 700 MHz z jiných odvětví
Evropská komise dnes přijala zprávu o vývoji ve využívání frekvenčního pásma 470–694 MHz (pod 700 MHz) v souladu s článkem 7 rozhodnutí o ultravysokých frekvencích (UHF). Zpráva zkoumá vývoj týkající se využívání pásma pod 700 MHz s cílem posoudit efektivitu využívání spektra. Posuzuje sociální, ekonomický, kulturní a mezinárodní vývoj, jakož i technologický pokrok, změny v chování spotřebitelů a vyvíjející se potřeby v oblasti konektivity.
Zpráva by měla sloužit jako přípravný krok k vytvoření strategie na úrovni EU pro budoucí využívání pásma pod 700 MHz po roce 2030.

27.7.2026 Komise zveřejňuje nové pokyny na podporu implementace zákona o kybernetické odolnosti CRA
Nové pokyny Komise vysvětlují, jak se tato pravidla uplatňují v praxi. Objasňují, které produkty spadají do působnosti zákona, co představuje podstatnou změnu, jak by se měla chápat období podpory a jak plnit povinnosti podávání zpráv a požadavky na posouzení rizik.

27.7.2026 Výroční zprávy o otevřeném internetu od národních regulačních orgánů (2025–2026)

31.7.2026 Komise zveřejňuje studii na podporu přezkumu programu politiky digitální dekády
Studie podporující přezkum Programu digitální dekády (DDPP) zjistila, že jeho rámec správy a řízení je i nadále relevantní pro podporu spolupráce mezi EU a členskými státy, ale je třeba jej aktualizovat, aby reagoval na geopolitické, technologické a ekonomické výzvy.
Studie se zaměřila na dvě oblasti:
- Priority, cíle a ukazatele
- Správa a zapojení zúčastněných stran
Návrh úpravy KP a cílů, které odrážejí identifikované prioritní oblasti (příklady):
- V případě digitální infrastruktury a konektivity studie doporučuje aktualizované ukazatele zachycující geografické pokrytí optickými vlákny až po premises, technologicky neutrální výkon mobilní sítě v souladu s očekávanými parametry 6G a vylepšenou metriku pro nasazení okrajových uzlů.
- V oblasti kybernetické bezpečnosti a odolnosti studie doporučuje zavedení klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), které měří jak připravenost jednotlivců prostřednictvím jejich schopnosti řídit online bezpečnostní rizika, tak připravenost organizací prostřednictvím pravidelného používání testování nebo hodnocení kybernetické bezpečnosti.
 

Evropská komise zveřejnila nové pokyny k uplatňování nařízení Cyber Resilience Act (CRA), které mají výrobcům a dalším hospodářským subjektům usnadnit přípravu na nové evropské požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky. Pokyny přinášejí praktický výklad zejména k existujícím produktům, cloudovým a vzdáleným službám, posuzování shody nebo řízení zranitelností. Pro firmy je přitom zásadní, že první povinnosti podle CRA začnou platit již 11. září 2026.

Evropská komise vydala dne 27. července 2026 rozsáhlé pokyny k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, známého jako Cyber Resilience Act (CRA).

Dokument C(2026) 5252 obsahuje praktické příklady, výklad jednotlivých ustanovení i rozhodovací schémata. Přestože pokyny nejsou právně závazné a konečný výklad práva Evropské unie přísluší Soudnímu dvoru EU, představují důležitý návod, jak Evropská komise očekává uplatňování CRA v praxi.

První povinnosti již od 11. září 2026

Více po rozkliknutí zprávy.

Dovolujeme si vás pozvat na konferenci Praha 2050+ – Na křižovatce rozvoje, která se uskuteční 22. září 2026 ve Fantově sále pražského hlavního nádraží.

Konferenci pořádá Pražská hospodářská komora jako součást série navazující na projekt Česko na křižovatce. Zaměří se na témata zásadní pro budoucnost Prahy i podnikatelského prostředí:

• rozvoj dopravní infrastruktury,
• energetiku a ekonomický rozvoj,
• propojení vzdělávacího systému s trhem práce,
• dostupnost bydlení a mobilitu v rámci pražské aglomerace.

Mezi pozvanými řečníky jsou například zástupci Letiště Praha, Správy železnic, ŘSD, EGÚ Brno, PRE, Ministerstva průmyslu a obchodu, Poslanecké sněmovny a další přední odborníci a představitelé byznysu.

Vzhledem k tomu, že se konference koná několik týdnů před volbami do vedení hlavního města, byli pozváni také kandidáti na primátora Prahy. Účastníci tak budou mít jedinečnou příležitost sledovat přímou konfrontaci pohledů odborníků, podnikatelů a politických představitelů – a aktivně se do diskuse zapojit. Každý programový blok je koncipován interaktivně.

Nabízíme pro naše členy zvýhodněné vstupné. Pokud máte o něj zájem napište na tajemnice@vnictp.cz