Odpověď na výzvu Evropské komise k předložení důkazů týkajících se aktu o digitálních sítích
Odpověď na výzvu Evropské komise k předložení důkazů týkajících se aktu o digitálních sítích, https://ec.europa.eu/
Ref. Ares(2025)4545535 - 06/06/2025
Výbor nezávislého ICT Průmyslu z.s.
Mgr. Jakub Rejzek, MBA, LL.M.
+420 727 938 968, jakub.rejzek@vnictp.cz
Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) děkuje za možnost vyjádřit se k iniciativě, která by měla vyústit v návrh nového nařízení, “Aktu o digitálních sítích”. Níže uvádíme naše poznatky.
Úvod
Naše asociace je reprezentantem pevných operátorů a nezávislých poskytovatelů ICT služeb v České republice. Naši členskou základnu tvoří nejvýznamnější podniky poskytující telekomunikační služby v pevném místě.
Plně podporujeme veškeré snahy o posílení digitální infrastruktury v EU. Zároveň ale máme obavy z některých návrhů, které by podle našich zkušeností a přesvědčení mohly poškodit konkurenceschopnost Evropy a postavení malých a středních podniků na trhu.
Komise v žádostech o podnět „Call for evidence“ zmiňuje Level Playing Field v rámci širšího ekosystému konektivity, zahrnující např. dohody o peeringu či propojení. Jakékoliv kroky mohou být podniknuty pouze tehdy, pokud budou spojeny s jasnými podmínkami, aby byla zachována rovnováha na trhu, zajištěny spravedlivé podmínky pro všechny účastníky a efektivní implementace bez nárůstu byrokracie a regulatorní zátěže. Aby se účinně zabránilo narušení hospodářské soutěže, je nutné skutečně rovné zacházení se všemi účastníky. Případná regulační intervence by musela přinášet stejný prospěch všem společnostem, které zavádějí optická vlákna a další typy vysokorychlostních technologií v souladu s technologickou neutralitou, včetně menších a středních operátorů. VNICTP prosazuje, aby v případě shledání selhání na relevantním trhu, Evropská komise zavedla opatření co nejméně zasahující do principu fungování celého trhu s co nejmenším potenciálem omezit hospodářskou soutěž a rozvoj tohoto trhu.
Cloudové a telekomunikační služby nekonvergují
Konzultační dokument Komise nesprávně uvádí, že se “prostředí digitální konektivity rychle mění na základě konvergence telekomunikačních a satelitních technologií a cloud a edge computingu v důsledku virtualizace a umělé inteligence.” To není pravda. Na jednu stranu neexistuje konvergence mezi poskytovateli cloudových služeb a telekomunikačními operátory. Cloudové služby fungují napříč všemi odvětvími, včetně telekomunikací. Pokud operátoři využívají cloud pro síťové funkce, činí tak prostřednictvím soukromých cloudů na základě vztahu s dodavatelem, podobně jako podniky v jakémkoli jiném odvětví. Na druhou stranu, pokud správně pojmenujeme některé služby velkých technologických společností, působí jako tržní substitut služeb poskytovaných donedávna pouze telekomunikačními operátory. V takových případech považujeme za spravedlivé, aby velké technologické společnosti plnili obdobné požadavky na regulaci.
Rozsah regulace se nemá zvyšovat pro menší operátory
Z dokumentu, kterým Komise doprovodila žádost o předložení podkladů, se zdá, že je jejím zájmem i rozšíření povinností vyplývajících z telekomunikační regulace i na poskytovatele CDN malých operátorů nebo dokonce menších IPTV providerů. To by bylo zásadní chybou nepochopením smyslu CDN a jejich role v ekosystému. CDN jsou zásadním optimalizačním mechanismem, který pomáhá operátorům snížit náklady na služby transportu a optimalizovat datový tok. Samy negenerují provoz, ale zlepšují služby tím, že snižují latenci, spotřebu energie a náklady na dopravu pro telekomunikační operátory. Menší a střední operátory v této oblasti vůbec není nutné regulovat. Služby CDN využívá řada globálních i evropských firem, včetně vysílacích společností a několika našich členů, kteří jsou poskytovateli IPTV a zároveň středními podniky. CDN malých operátorů by neměly spadat do působnosti nových regulačních mechanismů.
Technologická neutralita a efektivita infrastruktury
Vítáme uznání Komise, že cíle Evropy v oblasti konektivity vyžadují kombinaci různých technologií. Komise by měla přistupovat rovnocenně k bezdrátové technologie i k optické infrastruktuře. V rurálních oblastech může být v mnoha případech bezdrátová technologie nákladově efektivním způsobem, jak poskytovat vysokorychlostní připojení. V současné době neexistují pro běžného spotřebitele aplikace, které by byly schopné závislé toliko na gigabitové kapacitě. Dostupné a dostatečně rychlé připojení pro každého je klíčovým milníkem a není dostatečně doloženo, že připojení s kapacitou několika set megabit nepokryje potřeby trhu. Technologicky neutrální rámec může pomoci dosáhnout cílů Komise v oblasti konektivity a zároveň zajistit efektivní využití veřejných zdrojů.
V regionech, kde je zavádění tradiční infrastruktury spojeno s ekonomickými výzvami, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, mohou bezdrátová řešení poskytovat vysoce kvalitní širokopásmový přístup za výrazně nižší náklady na zavedení. Takové alternativy mohou pomoci dosáhnout cílů digitální dekády a zároveň snížit potřebu veřejných dotací.
Rádiové spektrum
Považujeme za zásadní, aby se uvolňovalo další rádiové spektrum, Podmínky pro udělování licencí ke spektru musí být v celé EU lépe harmonizovány, včetně zjednodušených postupů při udělování, které podporují investice prostřednictvím adekvátních cen, nízkých poplatků za spektrum, výrazně prodloužené doby trvání licencí a přiměřené dostupnosti budoucích pásem. Doba platnosti licencí by měla být alespoň na 30 až 40 let pro umožnění stabilního podnikatelského prostředí a možnosti dlouhodobě finančně plánovat. Alokace spektra by se měla odvíjet od požadavků trhu a neměl by vytvářen umělý nedostatek spektra. Neměl by být zvýhodňován konkrétní hráč (např. vyčleněním spektra) nebo uplatňováním jiných pravidel nebo struktury licenčních nákladů pro konkurenty působící na stejném, konkurenčně funkčním trhu.
Povinnosti univerzální služby
Návrh na rozšíření povinností univerzální služby vyžaduje pečlivé posouzení s ohledem na realitu trhu. Aktuální údaje ukazují, že zavádění konektivity často omezují faktory na straně poptávky, nikoli dostupnost infrastruktury. Vzhledem k tomu, že 44 % obyvatelstva postrádá základní digitální dovednosti (DESI 2024)[1] a tempo růstu datového provozu klesá, rozšíření požadavků na univerzální služby by pravděpodobně vedlo k neefektivním investicím, aniž by se řešily základní překážky toho, proč si lidé připojení nepořizují. Za předpokladu, že zranitelní zákazníci jsou chráněni sociálními tarify a jinými prostředky, by měl být stávající rámec univerzální služby zrušen, vzhledem k těmto alternativním legislativním a tržním opatřením.
Případné rozšíření regulace o dohled nad dodavateli telekomunikačních služeb je nepřijatelné
Na začátku června jsme zaznamenali zprávy o tom, že komisařka pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen má jako jeden z cílů přijetí takzvaného “5G Toolboxu” na evropské úrovni tak, aby byl závazný pro všechny členské státy. K takové iniciativě jsme velmi obezřetní, ačkoliv harmonizované řešení bezpečnostních politik podporujeme. Tento nástroj z doby před pěti lety považujeme za zčásti zastaralý a zčásti již adaptovaný do národní legislativy formou Zákona o kybernetické bezpečnosti, který dává Komisi a “Skupině pro spolupráci” v kybernetické bezpečnosti pravomoci koordinovaně posuzovat rizikové profily kritických ICT služeb, systémů nebo dodavatelských řetězců a brát v úvahu technická i netechnická kritéria. V českém Zákoně o kybernetické bezpečnosti je povinnost zohlednit výsledky tohoto posuzování v rámci analýzy rizik. Dále je v českém Zákoně o kybernetické bezpečnosti samostatná část mechanismu posuzování bezpečnosti dodavatelského řetězce, která dává vládě možnost omezit či zakázat některé dodavatele v daném rozsahu infrastruktury.
Protože tyto mechanismy jsou již zavedeny na národní úrovni, není třeba je znovu řešit na evropské úrovni, pokud taková iniciativa nepovede k harmonizaci opatření napříč evropskými trhy. Již tak našim členům hrozí omezování možnosti volby dodavatelů z národní legislativy, což může vést k zvýšení nákladů a promítnout se do cen a přinést tak konkurenční nevýhody oproti podnikům z jiných trhů EU. Přijatá opatření na národní úrovni zcela postačují. Podporujeme jakékoliv kroky k sjednocení pravidel na vnitřním trhu EU.
Problémem je ale bezpečnost jako taková, jelikož zůstává pravomocí členských států EU. ČR ale i další členské státy si tedy rády do směrnic (například NIS2) doplní další ustanovení (formou tzv. goldplatingu), kterých následkem jsou nové povinnosti firem nad rámec toho co vyžaduje EU. Fragmentované národní přístupy v oblasti kyberbezpečnosti zvyšují zranitelnost digitální infrastruktury, a proto je třeba harmonizovat bezpečnostní standardy a podpořit spolupráci mezi členskými státy. Je nutné hledat způsoby, jak bezpečnost a odolnost koordinovat a nezavádět pravidla, které toto vidí jenom z úrovně státu.
Princip „stejná služba, stejná pravidla“
Komise by před dalšími regulačními zásahy měla hlavně vyhodnotit, zda skutečně dochází k jakémukoli selhání trhu a zda neexistují již stávající regulace, které by bylo možné použít. Stávající předpisy, jako je GDPR, směrnice NIS2, Akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách na řadu cloudových služeb dopadají v různé míře a různým způsobem, Komise by tak před tím, než začne uvažovat o jakékoli regulaci měla vyhodnotit, kde reálně dochází k tržnímu selhání a zda není možné využít některý z již platných aktů k jeho případnému řešení.
Silně podporujeme princip „stejné služby, stejná pravidla“, zohledňující porovnatelné uživatelské zkušenosti. Pro vytvoření spravedlivých konkurenčních podmínek pro všechny aktéry v digitálním ekosystému je nezbytné uplatňovat rovnocennou regulaci v celém ekosystému.
Kde vidíme prostor pro nápravu nerovnováhy je konzistentní regulace interpersonálních komunikačních služeb (i) založených na číslech a (ii) nezávislých na číslech, vzhledem k tomu, že stejné riziko vyžaduje stejnou ochranu před „consumer harm“ a dosažením úměrného rozdělení odpovědnosti. V tomto ohledu by měla být přezkoumána ustanovení Evropského kodexu elektronických komunikací a vnitrostátní právní předpisy.
Přezkum regulačního rámce je předvídán velmi nešťastně
Je zřejmé, že Evropská komise má v úmyslu radikálně přezkoumat stávající regulační rámec EU, zejména s cílem podstatně omezit nebo zcela odstranit tradiční regulaci přístupu k významné tržní síle, jak je uvedeno ve scénáři 5 Bílé knihy. Bílá kniha je navržená bohužel tak, že připravuje podhoubí pro takový proces, který má ale vzniknout až v rámci korektní revize Evropského kodexu elektronických komunikací.
Tento návrh může vést k výraznému snížení počtu telekomunikačních subjektů a poskytovatelů internetových služeb, z nichž velká část nyní působí v oblastech, kde není dostatečná dostupnost přístupu za konkurenčních podmínek.
Chybí jasné vysvětlení, proč a jak by zrušení regulace velkoobchodního přístupu obsažené v EECC pomohlo zvýšit investice do telekomunikací v Evropě. Dosud nebyly předloženy žádné empirické důkazy, které by ukazovaly, že méně konkurenční trh s vyšší úrovní ziskovosti pro několik málo operátorů by zvýšil investice těch několika zbývajících velkých hráčů. Naopak příkladů, že to povede k vyššímu vyplácení dividend, propouštění zaměstnanců a nižším investicím máme celou řadu (především z USA).
Návrh Evropské komise na deregulaci přístupu (jak je zdůrazněno v Bílé knize) může významně negativně ovlivnit budoucnost evropského vnitřního trhu, jehož důležitou součástí jsou elektronické komunikace. Není tak možné pouze střílet tyto návrhy “od stolu” - je nutné regulaci navrhovat a přezkoumávat především na základě faktů a analýz.
Domníváme se, že konkurence v oblasti infrastruktury na velké většině evropských trhů se dosud nevyvinula do bodu, který by se mohl přizpůsobit tak zásadní změně. Předčasná deregulace pevných trhů bez řádného posouzení trhu představuje riziko zesílení současných remonopolizačních tendencí v pevných sítích v celé EU. Je nezbytné zachovat povinnosti pevného přístupu pro stávající subjekty v režimu významné tržní síly (SMP). Je nutné, aby EK v dohledné době zachovala současné doporučení Komise o relevantních trzích.
Závěr
Doporučujeme zaměřit DNA na opatření, která skutečně podpoří evropskou konektivitu, a zároveň se vyhnout zásahům, které by mohly poškodit dynamiku a inovace digitálního ekosystému. Komise by měla:
- Přijmout technologickou neutralitu.
- Řešit překážky na straně poptávky, které brání adopci vysokorychlostního připojení.
- Aplikovat princip „stejná služba, stejná pravidla“
- Zachovat povinnosti pro trhy pevného přístupu v režimu významné tržní síly (SMP) a je nutné, aby EK v dohledné době zachovala současné doporučení Komise o relevantních trzích.