Dne 13.5.2026 se uskutečnilo pravidelné setkání členů prezidia. 

Prezidium asociace se na svém jednání věnovalo plnění úkolů z poslední volební valné hromady, aktualizaci strategického plánu a dalším prioritám pro nejbližší období. Členové prezidia vzali na vědomí dokončení změny stanov, rozšíření prezidia a zveřejnění nové verze strategického plánu. Strategický plán bude ještě doplněný dle pokynu prezidia a bude zveřejněný v průběhu měsíce května.

Významná část jednání byla věnována podmínkám výstavby sítí elektronických komunikací, zejména otázkám koordinace staveb, věcných břemen a postupu obcí při udělování souhlasů. Prezidium diskutovalo také o připravovaných legislativních změnách, které by mohly pomoci zjednodušit a zpřesnit proces výstavby sítí.

Dalším tématem byla správa kmitočtového spektra, rozvoj 5G a budoucí využití pásma 6 GHz. Asociace se chce této oblasti nadále aktivně věnovat a podporovat technologické inovace včetně pilotních projektů zaměřených na dynamické využívání frekvencí.

Prezidium se zabývalo rovněž otázkami velkoobchodního přístupu do sítí, regulací nových služeb na trhu, kybernetickou bezpečností, data retention a možnostmi posílení mediální komunikace ve prospěch pevných sítí. Diskutováno bylo také rozšiřování členské základny a vznik nových pracovních skupin.

Na závěr byly stanoveny další kroky, mimo jiné příprava podkladů k legislativním návrhům, koordinace odborných jednání s členskou základnou a pokračování práce v klíčových regulatorních a technických tématech.

Prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu, z. s. Jakub Rejzek byl na 38. sněmu Hospodářské komory České republiky zvolen členem jejího představenstva. 

Jako začleněné společenstvo máme možnost projednávat témata našeho oboru, rozvoje infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a férového podnikatelského prostředí v rámci největší podnikatelské organizace v České republice.

Hospodářská komora ČR na svém sněmu silným mandátem znovu potvrdila ve funkci prezidenta Zdeňka Zajíčka, který povede komoru i v dalším tříletém období. Sněm zároveň rozhodoval o obsazení dalších orgánů komory, včetně členů představenstva.

„Zvolení do představenstva Hospodářské komory ČR vnímám jako závazek vůči členům, děkuji všem delegátům za důvěru, čeká nás hodně práce. Chceme do práce Hospodářské komory přistupovat s maximální odborností a praktickou zkušeností z trhu,“ uvedl Jakub Rejzek, prezident VNICTP.

VNICTP dlouhodobě zastupuje zájmy podnikatelů působících v oblasti informačních a komunikačních technologií, zejména menších a středních firem, regionálních operátorů a dalších subjektů, které se podílejí na výstavbě, provozu a zabezpečení digitální infrastruktury v České republice.

Jakub Rejzek také získal ocenění tzv. Merkurovu medaili Hospodářské komory České republiky. "Velmi si tohoto ocenění vážím. Dlouhodobá práce pro podporu podnikání, spolupráce mezi firmami, veřejnou a státní správou a rozvoj Hospodářské komory je mým závazkem i cílem. Děkuji všem kolegům, partnerům a přátelům, se kterými mám možnost na těchto tématech spolupracovat. Podnikatelské prostředí se neposouvá dopředu samo. Beru to jako závazek pokračovat dál." uvedl Jakub Rejzek. Ocenění získal za dlouhodobou podporu podnikání a rozvoj Hospodářské komory ČR.

Obracíme se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého odborného dotazníku, jehož cílem je zjistit, zda mohou poskytovatelé elektronických komunikací reálně nabízet vysoce kvalitní internetové a datové služby na celém území České republiky, a to i bez vlastní infrastruktury v dané lokalitě. 

Zajímá nás zejména, kde vznikají technické, obchodní nebo smluvní překážky a jakou roli hraje infrastruktura třetích stran při nabídce služeb. Informace jsou určené pro Výbor nezávislého ICT průmyslu z. s. Data o respondentech nejsou sbírána. Mohou být předána pouze v anonymizované podobě, a to pro přípravu možného šetření ve věcech ochrany soutěže. 

Výstupy pomohou lépe popsat aktuální situaci na trhu a mohou sloužit jako podklad pro další odbornou diskusi či případné kroky v oblasti ochrany hospodářské soutěže.

Vyplnění dotazníku zabere jen několik minut, nevyžaduje sdílení citlivých údajů a odpovědi jsou zcela anonymní.

Dotazník naleznete zde:
👉 https://forms.gle/Qdjq1kmabAYuZxJ9A

Předem Vám děkujeme za Váš čas a ochotu podělit se o Vaše zkušenosti z praxe. Termín sbírání dat je do 15. května 2026.

Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědělo na dopis Hospodářské komory ČR, který jsem ve své pozici vedoucího pracovní skupiny Kyberbezpečnost a regulace , k návrhu evropského nařízení Cybersecurity Act 2 / CSA2, připravil. MPO potvrzuje, že obavy HK ČR považuje za relevantní, zejména pokud jde o možné dopady části IV návrhu na národní bezpečnost, pravomoci členských států a předvídatelnost regulatorního prostředí pro podniky.

Dobrou zprávou je, že tyto připomínky již byly zohledněny při přípravě rámcové pozice České republiky. MPO zároveň uvádí, že v dalším projednávání bylo navrženo posílit české kritické pozice zejména v otázkách delegovaných aktů, rozhodovacích mechanismů, suverenity členských států v oblasti národní bezpečnosti a také v obavách z nerealistických lhůt pro povinnou výměnu technologií.

Vláda ČR projednávání rámcové pozice k CSA2 aktuálně přerušila a uložila její další dopracování. MPO to označuje za potvrzení, že problematika je posuzována s náležitou vážností a obezřetností.

Pro další věcné připomínky MPO odkazuje na hlavního gestora agendy, kterým je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Hospodářská komora bude usilovat o pokračování odborného dialogu tak, aby evropská úprava posilovala kybernetickou bezpečnost, ale současně respektovala oprávněné zájmy českých podniků i kompetence České republiky v oblasti národní bezpečnosti.

Dobrou zprávou je, že jsem byl minulý týden na Sněmu HK ČR zvolen členem představenstva HK ČR a téma kybernetické bezpečnosti a IT bude mým tématem v nově vytvořené Sekci. Je třeba sdělit, že návrh CSA2 by v této podobě zavedl přísnou regulaci dodavatelů pro všechny sektory vyjmenované v NIS2, nejpřísněji však pro Telekomunikace a digitální infrastrukturu. 

Dne 23. dubna 2026 se na Českém telekomunikačním úřadu uskutečnilo společné jednání se zástupci ČTÚ, MPO a operátorů k problematice budování optických sítí, plnění cílů digitální agendy, možností veřejné podpory a připravované adaptace Gigabit Infrastructure Actu (GIA).

Zástupci operátorů na jednání upozornili, že stávající cíle státu v oblasti rozvoje FTTx sítí, zejména přidání přibližně 1,5 milionu FTTx přípojek v horizontu tří let, nejsou za současných podmínek realisticky dosažitelné. Zaznělo také, že ani nové dotační programy se tomuto cíli pravděpodobně nepřiblíží. Podle informací prezentovaných na jednání přibylo za minulý rok přibližně maximálně 100 tisíc nových přípojek.

Významným tématem byla rovněž ekonomická náročnost další výstavby. S postupným pokrýváním méně dostupných lokalit budou nově budované přípojky v tzv. bílých místech stále dražší a obtížnější na realizaci. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby stát pracoval s reálnými daty z mapování, vyhodnotil dosažitelnost stanovených cílů a na jejich základě připravil proveditelnou strategii dalšího rozvoje.

VNICTP zároveň upozornil na problém nízkého využití nově budovaných FTTx přípojek. Část nových sítí vzniká jako překryvná infrastruktura v místech, kde již existují dříve vybudované sítě. Takový postup může ohrožovat návratnost investic, které byly realizovány za dřívějších a často obtížnějších podmínek. Nízký take-up nově reportovaných FTTx přípojek proto nelze hodnotit izolovaně bez analýzy toho, zda nejde právě o výstavbu překryvných sítí.

V souvislosti s připravovanou adaptací GIA považuje VNICTP za důležité, aby usnadnění výstavby nevedlo k neodůvodněnému překrývání již existujících sítí za výhodnějších podmínek, ale aby skutečně směřovalo k efektivnímu rozšiřování vysokokapacitní infrastruktury tam, kde dosud chybí.

Na jednání byla diskutována také možná opatření do budoucna, zejména:

omezení svévolného brzdění výstavby ze strany samospráv, například v oblasti cen věcných břemen nebo blokací výkopových prací, zjednodušení pravidel pro umisťování sítí, včetně možnosti automatických nebo bezplatných věcných břemen u komunikací, přehodnocení mapování bílých a černých zón, možnost úpravy dotačních pravidel tak, aby lépe odpovídala reálným potřebám jednotlivých lokalit, zvážení segmentace podpory podle typu území, zejména u velmi odlehlých lokalit, otevření debaty, zda musí být ve všech případech cílem pouze FTTx infrastruktura s parametry 1 Gb/s a více. VNICTP bude další vývoj v této oblasti sledovat, zejména s ohledem na nastavení pravidel veřejné podpory, definici bílých míst, ochranu již realizovaných investic a praktickou podobu adaptace GIA v České republice.

Regulace EU:
17.4.2026 Komise udělila 180 milionů eur na poskytování "suverénních cloudových služeb" čtyřem evropským poskytovatelům. Evropská komise posiluje digitální suverenitu Evropské unie zadáním výběrového řízení, které umožňuje institucím, orgánům, úřadům a agenturám EU (subjektům Unie) pořídit si suverénní cloudové služby v hodnotě až 180 milionů eur během 6 let. Čtyři vybraní poskytovatelé jsou: Post Telecom (s partnery CleverCloud a OVHcloud), STACKIT, Scaleway a nakonec Proximus (který spolupracuje se S3NS /společný podnik společností Thales a Google Cloud/, Clarence a Mistral).

28.4.2026 Přezkum EK po 2 letech Zákona o digitálních trzích DMA - je i nadále vhodný pro svůj účel a má pozitivní dopad
Pozitiva a přínosy zákona o digitálních trzích:
- Možnost přenášet svá data při přepínání mezi službami a zařízeními.
- Možnost zvolit si alternativní vyhledávače a webové prohlížeče namísto výchozích poskytovatelů.
- Smysluplnou volbu, zda povolit gatekeepers slučovat své osobní údaje napříč službami, čímž se zabrání neoprávněnému profilování.
Kromě toho zákon o digitálních trzích otevírá ekosystémy gatekeepers a umožňuje konkurenci:
- Výrobci připojených zařízení, jako jsou sluchátka a chytré hodinky, získávají přístup k vylepšené interoperabilitě s operačními systémy kontrolorů.
- Alternativní prohlížeče a vyhledávače si uživatelé stále častěji vybírají jako výchozí nastavení na svých zařízeních.
- Alternativní obchody s aplikacemi byly spuštěny s tím, jak se operační systémy otevřely obchodům s aplikacemi třetích stran.
- Díky povinnostem interoperability byly spuštěny nové aplikace pro zasílání zpráv.

29.4.2026 Komise vyzývá členské státy k zavedení aplikace pro ověřování věku v EU
Komise přijala doporučení, v němž naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily zavádění aplikace EU pro ověřování věku a zpřístupnily ji do konce roku.
Členské státy mohou zavést ověřování věku v EU jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do evropské peněženky digitální identity. Doporučení rovněž specifikuje opatření, která by měly členské státy podniknout k zajištění rychlé dostupnosti a interoperability řešení EU pro ověřování věku.
Komise vypracovala plán aplikace EU pro ověřování věku, který uživatelům umožňuje prokázat, že splňují požadovanou věkovou hranici, aniž by museli odhalit svůj přesný věk, totožnost nebo jakékoli jiné osobní údaje. Nyní je na členských státech, aby aplikaci přizpůsobily a vytvořily pro své občany.

Dovolujeme si Vás informovat o přípravě pravidelného sběru dat Českého telekomunikačního úřadu za první pololetí roku 2026. Sběr dat proběhne standardně prostřednictvím formuláře ART261 – Služby poskytované v elektronických komunikacích, který bude v systému Elektronického sběru dat (ESD) přidělen povinným osobám na začátku července 2026.

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) si dovoluje informovat, že internetové stránky uvedené níže by mohly potenciálně představovat obsah, na který se vztahují povinnosti poskytovatelů služby přístupu k internetu podle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, ve znění pozdějších změn (dále jen „Nařízení 833/2014“). Z čl. 2f Nařízení 833/2014 vyplývá povinnost zabránit šíření či přístupu k obsahu, který provozuje sankcionovaná osoba.

Dle ustanovení § 15 ve spojení s § 21a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů je Úřad příslušný ke kontrole plnění povinností podle Nařízení 833/2014, které spadají do jeho působnosti.

V souvislosti s výše uvedeným Úřad doporučuje poskytovatelům služeb přístupu k internetu, na které se vztahují povinnosti dle čl. 2f Nařízení 833/2014, ověřit a vyhodnotit potřebu postupu podle čl. 2f Nařízení 833/2014 u těchto internetových stránek: infokuryr.cz, novarepublika.cz, pokec24.cz.

Závěrem Úřad uvádí, že je připraven v případě potřeby poskytnout při plnění povinnosti v rozsahu svých kompetencí podporu.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh vyhlášky o požadavcích na formu a způsob tísňové komunikace k provedení § 33 odst. 13 písm. c) zákona o elektronických komunikací. Pro nás jako operátory hlasové služby to přinese nutnost změn na úrovni VOIP služeb tak, abychom přenášeli i RTT kanál. Technické detaily budou upřesněny.

Vyhláška mění pravidla pro centra tísňové komunikace s cílem zpřístupnit linky 112, 150 a 158 lidem se zdravotním postižením, seniorům i cizincům. Hlavní změnou je povinné zavedení textu v reálném
čase (RTT). Modernizace má pomoci nejen hendikepovaným, ale zlepší bezpečnost všech občanů v situacích, kdy nelze promyšleně psát či mluvit (často například při domácím násilí). Nasazování proběhne ve dvou fázích: do předpokládaného ostrého provozu přejdou linky 112 a 150 od 1. června 2027, přičemž Policie ČR (158) se připojí 1. července 2028 (do budoucna se počítá i se záchrankou na lince 155). U evropské linky 112 se navíc v horizontu let 2029–2030 připravuje přechod na službu úplné konverzace, která bude zahrnovat i synchronizované video.

Proběhlo jednání s UHOS ve věci podnětu na možné zneužívání tržní dominance při poskytování licencí pro převzaté televizní vysílání na trhu IPTV. Úřad zahájil správní řízení s FTV Prima. Upozornili jsme UHOS, že mediální dům neustále zhoršuje naše postavení na trhu IPTV, nově například zrušením Grace Period, který nutí sledovat reklamy i u záznamů /na což si nestěžujeme/, ale zároveň nám neustále zvyšují náklady – které musíme akceptovat, protože mají podmínku vkládání všech jejich kanálů do základního balíčku. Tyto náklady tak musíme přenášet úplně na všechny.

Horizont konce základní části správního řízení je do konce roku 2026. Úřad pak může sdělit účastníku řízení výhrady, ke kterému se tento vyjadřuje.