Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědělo na dopis Hospodářské komory ČR, který jsem ve své pozici vedoucího pracovní skupiny Kyberbezpečnost a regulace , k návrhu evropského nařízení Cybersecurity Act 2 / CSA2, připravil. MPO potvrzuje, že obavy HK ČR považuje za relevantní, zejména pokud jde o možné dopady části IV návrhu na národní bezpečnost, pravomoci členských států a předvídatelnost regulatorního prostředí pro podniky. Více v příspěvku.

Výbor nezávislého ICT průmyslu z.s. uplatnil připomínky v konzultaci Evropské komise k návrhu revize evropského Aktu o kybernetické bezpečnosti, označované jako Cybersecurity Act 2 / CSA 2. Výbor podporuje posilování kybernetické bezpečnosti v Evropě, upozorňuje však, že předložený návrh v řadě částí překračuje rozumnou míru regulace, neobsahuje dostatečné vyčíslení dopadů a může významně zatížit podnikatele, provozovatele sítí i veřejné rozpočty.

Podle VNICTP je nejproblematičtější část návrhu, která Evropské komisi svěřuje rozsáhlé pravomoci v oblasti posuzování dodavatelů ICT technologií a dodavatelských řetězců. Komise by podle návrhu mohla na základě vágně vymezených technických i netechnických rizik označovat celé třetí země za rizikové a konkrétní dodavatele za vysoce rizikové. Takový postup by mohl vést k jejich faktickému vyloučení z evropského trhu, aniž by tomu předcházelo dostatečně konkrétní posouzení rizik, ekonomických dopadů a procesních záruk.

Kybernetická bezpečnost je pro digitální ekonomiku zásadní. Pravidla ale musí být předvídatelná, přiměřená a opřená o skutečnou analýzu dopadů. Návrh CSA 2 v současné podobě vytváří riziko, že se z technické regulace stane nástroj plošných politických zásahů do dodavatelských řetězců, s velmi vážnými dopady na podnikání, investice i dostupnost služeb. 

VNICTP proto požaduje, aby byla celá část návrhu týkající se přímých zásahů do ICT dodavatelských řetězců přepracována, nebo z návrhu odstraněna. Na evropské úrovni by podle Výboru měla tato oblast zůstat řešena především formou vodítek, doporučení a koordinace členských států. Konečné rozhodování o otázkách spojených s národní bezpečností musí zůstat v rukou členských států a jejich demokraticky odpovědných orgánů.

Zvláštní pozornost věnujeme dopadům návrhu na telekomunikační sektor. Návrh podle Výboru bez dostatečného odůvodnění ukládá tomuto sektoru přísnější režim než ostatním odvětvím. Povinná výměna technologií od dodavatelů označených za vysoce rizikové by mohla znamenat masivní a neplánované investice, zpomalení rozvoje sítí, zhoršení kvality služeb a přenesení nákladů na koncové zákazníky. VNICTP upozorňuje, že u mobilních sítí návrh počítá s výměnou technologií v mimořádně krátkých lhůtách, které nejsou v praxi realistické.

Výbor dále upozorňuje, že návrh nedostatečně zohledňuje dopady na malé a střední podniky. Naši členové dnes čelí rostoucím povinnostem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Každá další regulace proto musí být důsledně posuzována z hlediska proporcionality, nákladů a skutečného přínosu pro bezpečnost.

VNICTP zároveň podporuje racionální využívání certifikací v oblasti kybernetické bezpečnosti. Certifikační schémata však musí zůstat technická, transparentní, dobrovolná a nesmí vést k duplicitním povinnostem pro podniky, které již dodržují zavedené mezinárodní standardy, například ISO 27001. Výbor také požaduje jasnější vztah mezi budoucími evropskými certifikačními schématy a již existující sektorovou regulací.

V oblasti NIS 2 VNICTP vítá snahu o určité zjednodušení pravidel, považuje ji však za nedostatečnou. Regulace by neměla dopadat plošně pouze podle velikosti podniku, ale podle skutečného rizika, které daný subjekt představuje pro společnost, ekonomiku nebo kritické dodavatelské řetězce. Výbor dlouhodobě upozorňuje také na nepřiměřenou zátěž mikro a malých podniků v oblasti poskytování služeb a sítí elektronických komunikací.

Evropa potřebuje kybernetickou bezpečnost, která posiluje odolnost a konkurenceschopnost. Nepotřebuje však pravidla, která bez dostatečné analýzy dopadů zvyšují náklady, omezují soutěž a přesouvají zásadní rozhodování z členských států na úřednickou úroveň Evropské komise.

Výbor nezávislého ICT průmyslu proto vyzývá Evropskou komisi, aby návrh stáhla a přepracovala, případně aby pokračovalo samostatné vyjednávání pouze o těch částech návrhu, které mohou skutečně přispět ke zjednodušení pravidel, posílení technické kyberbezpečnosti a snížení zbytečné administrativní zátěže podnikatelů.

Regulace EU

18.5.2026 Komise žádá o názory na přezkum pravidel EU pro autorská práva

Evropská komise zahájila výzvu k předkládání důkazů, aby shromáždila zpětnou vazbu k možným cíleným opatřením k modernizaci rámce autorských práv EU, jakož i k praktickému dopadu a účinnosti pravidel zavedených směrnicí o autorských právech na jednotném digitálním trhu z roku 2019. Komise posoudí, zda a jak směrnice z roku 2019 usnadnila používání obsahu chráněného autorským právem v digitálním prostředí, zlepšila licenční postupy a podpořila spravedlivější trh s autorskými právy. Přezkum bude podpořen externí studií, pro kterou probíhá průzkum mezi zúčastněnými stranami.

Výzva k předkládání podnětů je otevřena pro zasílání příspěvků do 25. června.

22.5.2026 Komise zveřejňuje zprávu o provádění zákona o digitálních trzích za rok 2025

Zpráva poskytuje informace o pokroku v zahájených řízeních v rámci zákona o přístupu k datům (DMA). Některá z řízení byla uzavřena přijetím dvou rozhodnutí o nesouladu s předpisy doprovázených pokutami: jedno se týkalo anti-steeringu a jedno se týkalo možností spotřebitelů ohledně používání jejich osobních údajů. Kromě toho Komise v loňském roce stanovila podmínky pro interoperabilitu s připojenými zařízeními, jako jsou chytré hodinky nebo jiná nositelná elektronika, a uzavřela tak dvě specifikační řízení zahájená v roce 2024.
Komise rovněž zahájila tři šetření trhu týkající se cloudového sektoru: dvě šetření týkající se toho, zda by určité cloudové computingové služby měly být označeny jako „gatekeepery“, a třetí šetření týkající se účinnosti zákona o přístupu k datům (DMA) při podpoře konkurenceschopnosti a spravedlnosti v cloudovém sektoru, a dále šetření týkající se nesouladu s předpisy týkající se možného snížení úrovně obsahu vydavatelů médií ve výsledcích vyhledávání.

27.5.2026 Komise navrhuje novou autorizaci pro mobilní satelitní služby pro odolnost a konkurenceschopnost EU

Evropská komise přijala návrh na výběr poskytovatelů mobilních družicových služeb (MSS), kteří budou oprávněni využívat harmonizované frekvenční pásmo 2 GHz po roce 2027, kdy vyprší platnost stávajících licencí. Pásmo 2 GHz MSS je ideální pro služby Direct-to-Device (D2D), poskytuje kritické komunikační schopnosti a zajišťuje přístup k vysokorychlostnímu internetu v oblastech bez pozemního pokrytí.
Komise navrhuje zavést výběrové řízení na úrovni EU pro přidělování tohoto spektra. Udělení povolení na úrovni EU k využívání frekvenčního pásma 2 GHz pro mobilní družicové služby ve všech členských státech EU zajistí regulační konzistenci v celé EU a umožní operátorům rozvíjet a poskytovat služby přes hranice.

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/proposal-eu-level-authorisation-systems-providing-mobile-satellite-services-mss?pk_source=ec_newsroom&pk_medium=email&pk_campaign=Shaping%20Europe%27s%20Digital%20Future%20website%20updates/en

28.5.2026 Studie EU informuje o nedostatcích ve službě eCall v důsledku odstávky sítí 2G/3G.

Nová studie zadaná Evropskou komisí se zabývá budoucností systému eCall založeného na tísňovém čísle 112, což je tísňový systém ve vozidlech, který zachraňuje životy, v době, kdy národní mobilní operátoři postupně ukončují starší sítě 2G a 3G a přecházejí na sítě 4G a 5G.

Mezi klíčová zjištění patří:
- Roztříštěný přístup mezi členskými státy s různými časovými harmonogramy odstávek.

- Spoléhání se na tržně orientovaná řešení, která riskuje mezery v pokrytí krizových situací.

- Doporučení pro Evropskou komisi, aby vydala formální pokyny, v nichž by členské státy naléhavě vyzvala k zachování alespoň jedné sítě s přepínáním okruhů alespoň do roku 2030.
Navrhovaná opatření mají za cíl poskytnout provozovatelům sítí regulační jistotu a zároveň umožnit flexibilitu při implementaci na národní úrovni.
Studie hodnotí potenciální řešení, včetně úprav licencí na spektrum, sdílení sítě a finančních pobídek, ale zdůrazňuje, že koordinovaná akce je zásadní pro prevenci narušení této služby, která zachraňuje životy.

Hospodářská komora ČR aktivuje dopisem, připraveným členem představenstva Jakubem Rejzkem, pozici Eurochambers k návrhu změn Cyber Security Act 2. Eurochambers představuje Evropské sdružení Hospodářských komor, které řídí Vladimír Dlouhý, exprezident HK ČR. Návrh CSA2 ve své části zavádí mechanismy řízení dodavatelů na základě netechnických kritérií, které by bez ohledu na velikost podniku přinesly nikoliv malé regulatorní povinnosti zejména pro telco trh, ale i ostatním regulovaným oborům. Šlo by se výrazně nad rámec české regulace. Více v příspěvku.

Vláda na svém jednání schválila "Systém řízení strategických programů a projektů z oblasti informačních a komunikačních technologií vyplývajících z programového prohlášení vlády a programů a projektů s legislativním termínem a k pověření jejich odpovědných manažerů“. Více v příspěvku.

Zástupci trhu dnes jednali s předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu Markem Ebertem o budoucím využití spodní části pásma 6 GHz. Hlavním tématem byla možnost otevření tohoto pásma pro nové služby v návaznosti na závěry Reportu CEPT č. 377 a příprava pilotního projektu, který by ověřil praktické možnosti jeho využití. Více v příspěvku.

Český telekomunikační úřad oznámil, že od 1. července 2026 otevře pásmo 26 GHz pro moderní bezdrátové sítě. Pásmo 24,25–27,5 GHz bude možné využívat zejména pro 5G, pevný bezdrátový přístup FWA, lokální a kampusové sítě nebo průmyslové aplikace.

"Otevření 5GHz pásma 26 GHz je téma, na kterém pracujeme v naší asociaci už od doby první 5G aukce na konci minulé dekády. Konečně se ledy pohnuly a každý, kdo potřebuje provozovat rychlý přenos dat prostřednictvím licencovaného pásma 5G, má možnost požádat o přidělení Individuálního oprávnění pro využití kmitočtů.

5G pásmo 26 GHz a způsob jeho autorizace vnímám jako zdravý trend pro českou ekonomiku a české podnikatele." uvedl Jakub Rejzek, prezident VNICTP.

Nejvyšší správní soud v nedávném rozhodnutí potvrdil pokutu uloženou poskytovateli elektronických komunikací za porušení povinností při oznámení změny ceny služby a za neposkytnutí součinnosti při kontrole.

Zásada otevřeného internetu je zakotvena v nařízení o otevřeném internetu (OIR), které se ve všech členských státech uplatňuje od 30. dubna 2016.

V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení OIR vydal BEREC pokyny k jeho provádění, a to včetně pravidel zajišťujících rovné a nediskriminační zacházení s datovým provozem při poskytování služeb přístupu k internetu (IAS) a souvisejících práv koncových uživatelů, jak jsou stanoveny v článcích 3 a 4 nařízení OIR. Pokyny k OI rovněž obsahují další vysvětlení týkající se technologií 5G. Konkrétněji se zabývají slučitelností příslušných mobilních technologií s nařízením OIR, přičemž na jedné straně vysvětlují, jak mohou poskytovatelé služeb přístupu k internetu diferencovat úroveň kvality služeb (QoS) v rámci IAS, a na druhé straně podrobně popisují podmínky pro poskytování specializovaných služeb podle nařízení OIR.

Kromě toho, ačkoli BEREC uznává dynamickou povahu internetu a IAS, dále konstatoval, že OIR zřejmě ponechává značný prostor pro inovace a že neexistují žádné konkrétní důkazy o tom, že by OIR bránil zavádění síťového rozdělení.

Od roku 2022, kdy byly pokyny k nekalým obchodním praktikám naposledy aktualizovány tak, aby zohledňovaly několik rozsudků Evropského soudního dvora týkajících se nabídek s „nulovým tarifem“, došlo k několika významným změnám

V této souvislosti tento dokument představuje aktualizované pokyny BEREC k tomu, jak se směrnice OIR vztahuje na síťové segmenty 5G. Doplňuje pokyny k OI tím, že pomáhá poskytovatelům při vlastním posuzování jejich služeb a postupů, které podle směrnice OIR nevyžadují předběžné schválení vnitrostátními regulačními orgány (NRA). Ačkoli se tyto pokyny konkrétně zaměřují na rozdělení samostatných sítí 5G, základní principy logického rozdělení sítě a diferencovaného zacházení s QoS nejsou výlučné pro 5G: mechanismy diferenciace QoS existují v sítích 4G a jsou k dispozici v sítích s pevným přístupem; očekává se rovněž, že budoucí architektury 6G dále rozšíří koncepce rozdělení sítí. Vzhledem k principu technologické neutrality, na němž je založeno nařízení OIR, je přístup stanovený v následujících kapitolách, ačkoli byl vypracován s ohledem na rozdělení sítí 5G, stejně relevantní pro podobné mechanismy diferenciace kvality služeb v jiných síťových technologiích.

V případě rozporu mezi hlavním dokumentem, jímž jsou pokyny BEREC pro otevřený internet, a touto přílohou má přednost hlavní dokument.

Manažerský souhr pro členy asociace VNICTP

Dokument: BEREC BoR (26) 84, Draft Further Guidance on 5G Network Slicing, 2. června 2026. Jde o návrh doplňující přílohy k BEREC Guidelines k nařízení o otevřeném internetu.

1. Hlavní sdělení

BEREC potvrzuje, že 5G network slicing není sám o sobě v rozporu s pravidly otevřeného internetu. Operátoři mohou slicing využívat jak pro různé úrovně internetového přístupu, tak pro specializované služby, pokud splní podmínky nařízení EU 2015/2120.

Praktický význam pro členy VNICTP je pozitivní: návrh dává větší prostor pro komerční nabídky s garantovanou kvalitou, například pro podnikové zákazníky, průmysl, zdravotnictví, broadcasting, AR/VR nebo kritické komunikační scénáře. Současně ale zdůrazňuje, že poskytovatel musí umět prokázat, že nedochází k obcházení pravidel síťové neutrality ani ke zhoršování běžného internetového přístupu. Více v příspěvku.

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) sděluje, že k provedení § 16 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), vydal opatřením obecné povahy část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/2/05.2026-1 pro kmitočtové pásmo 24,25–27,5 GHz.

Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.

Uvedené opatření obecné povahy Úřad uveřejnil dne 28. května 2026 v částce 3/2026 Telekomunikačního věstníku na portálu veřejné správy.

V příloze najdete vypořádání připomínek, které jsme za VNICTP uplatnili. Tyto připomínky jsem poskytli dalším partnerům v PS Spektrum VNICTP. 

Prosíme Vás o informaci, zda budete uplatňovat nějaké náměty na základě Výzvy k předání námětů k novelizaci síťových plánu dle shrnutí od paní ředitelky Hankiewiczové. Zejména mířím na Zákon o přístupnosti a potřebu implementovat služby RTT (Real Time Text). Více v příspěvku.

Dovolujeme si zveřejnit návrh textu - připomínky neformální konzultace v PS Spektrum při ČTÚ, vedené Pavlem Šístkem. 

Kolegové z ČAEK (konkrétní podnět nesdíleli) přišli s návrhem na znovuzavedení registrační povinnosti u spojů v pásmu 80 GHz. ČTÚ prezentovalo tento záměr jako podnět, kde připustili dobrovolnou registraci 80 GHz zařízení. 

Odůvodnění návrhu regulace je vyšší ochrana zařízení podle §100 ZEK. Tu však zabezpečuje zápis v DTM, který je pro směrové rádiové spoje povinný. 

V tomto duchu se odvíjí i naše připomínka. Účel je již splněný, není třeba závádět další povinnost. Pokud je nutné, nechť dotčené úřady (ČTÚ a ČUZK) domluví rozšíření dat o pracovní frekvence, které lze uvést na dobrovolné bázi. 

Konkrétní text je v příloze. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dokončilo sběr konkrétních podnětů k důvodům zpoždění nebo nerealizace výstavby základnových stanic mobilních sítí (BTS) a dalších prvků sítí elektronických komunikací.

Podklady byly shromážděny v rámci pracovní skupiny k Opatření č. 7 Akčního plánu 3.0 za účasti zástupců státní správy, samospráv, operátorů, odborných organizací a dalších relevantních subjektů.

MPO uvedlo, že identifikované překážky bude dále zohledňovat při své činnosti a využije je jako podklad pro návrhy na zlepšení procesů výstavby elektronických komunikačních sítí i pro případné legislativní a regulační změny.

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) dlouhodobě podporuje odstraňování administrativních a procesních bariér, které zpomalují rozvoj digitální infrastruktury v České republice. Efektivnější a předvídatelnější povolovací procesy jsou jedním z klíčových předpokladů pro rychlejší výstavbu moderních telekomunikačních sítí.

Další jednání pracovní skupiny je podle MPO předběžně plánováno na září 2026.

Snídaně s Kvalitním internetem pro středočeské ISP. Rádi bychom Vás pozvali na setkání poskytovatelů internetu ze Středočeského kraje – Snídani s Kvalitním internetem, která proběhne:
📅 23. června 2026 od 9:30
📍 WIA HUB
Antala Staška 511/40
140 00 Praha 4 – Krč
Cílem setkání je propojit regionální poskytovatele internetu, sdílet zkušenosti a otevřít diskusi nad možnostmi spolupráce v rámci projektu Kvalitní internet.
K dobré snídani máme tento program:
- představení projektu Kvalitní internet
- možnosti zapojení a spolupráce
- sdílení zkušeností z praxe
- otevřená diskuse o trhu a o činnosti Výboru nezávislého ICT průmyslu z.s.
Věříme, že právě spolupráce regionálních providerů je cestou k posilování kvalitních služeb a lepší pozici nezávislých operátorů na českém trhu a usnadňuje spolupráci a komunikaci s regulátory, developery a státní správou.
Registrace - https://lnkd.in/ddtWQqfT nebo na tajemnice@vnictp.cz
Budeme rádi, pokud pozvánku předáte i dalším kolegům z Vaší společnosti, kteří se věnují rozvoji sítí, obchodním aktivitám nebo strategii společnosti. Těšíme se na setkání a společnou diskusi. S pozdravemVýbor nezávislého ICT průmyslu ve spolupráci se svým pobočným spolkem Kvalitní internet ICTP z. s.

Proběhlo jednání pracovní skupiny spektrum při ČTÚ, které se zaměřilo na dvě témata: představení finálních podmínek pro využívání pásma 26 GHz a zahájení diskuse o znovuzavedení registrace pro pásmo 80 GHz. 

ČTÚ oznámil zveřejnění kompletního balíčku dokumentů k pásmu 26 GHz, jehož finální podoba byla upravena na základě velkého množství připomínek z veřejné konzultace. Tyto úpravy vycházely především z praktických zkušeností a technologických možností. Nové podmínky nabývají účinnosti 1. července.

ČTÚ důrazně apeluje na všechny potenciální žadatele o individuální oprávnění, aby své žádosti nepodávali dříve než 1. července. Předčasně podané žádosti budou považovány za neplatné, a to z důvodu zajištění rovných podmínek a zamezení diskriminace. Pro úspěšné a rychlé vyřízení žádostí je nezbytné použít správné formuláře (např. typ 13E pro FWA) a uvést všechny požadované technické údaje.

Dále ČTÚ otevřel diskuzi k návrhu na zavedení dobrovolné registrace pro spoje v pásmu 80 GHz, které je v současnosti provozováno na základě všeobecného oprávnění. To vychází z podnětů od asociací (APMS, CETIN) a zaměřuje se na zlepšení koordinace, předvídatelnosti plánování, ochranu existujících spojů a efektivní využití spektra. Ačkoli šetření před dvěma lety neukázalo potřebu zachovat povinnost oznamování, v souvislosti s otevřením pásma 26 GHz a hledáním alternativ pro mikrovlnné spoje se toto téma opět stalo relevantním. Více v příspěvku.

https://mk.gov.cz/Kodex-zasad-pro-oznacovani-obsahu-vytvoreneho-AI

Evropská komise zveřejnila dne 10. 6. 2026 konečné znění Kodexu osvědčených postupů pro vyznačování a označování obsahu generovaného umělou inteligencí. Tento Kodex doplňuje pravidla aktu o umělé inteligenci, která vstoupí v platnost 2. srpna 2026.

Kodex je dobrovolný a stanoví praktické kroky, které mají pomoci poskytovatelům a provozovatelům generativních systémů umělé inteligence (AI) splnit povinnosti v oblasti transparentnosti vyplývající ze zákona o umělé inteligenci. Více v příspěvku.

V rámci Sekce IT Hospodářské komory ČR probíhá debata o podpoře pozměňovacího návrhu připraveného Martinem Tuzarem z Českého telekomunikačního klastru. Návrh reaguje na výklad pravidel pro poskytování příspěvků na uchovávání provozních a lokalizačních údajů (data retention) podle § 97 zákona o elektronických komunikacích. Více v příspěvku.

Dne 13.5.2026 se uskutečnilo pravidelné setkání členů prezidia. 

Prezidium asociace se na svém jednání věnovalo plnění úkolů z poslední volební valné hromady, aktualizaci strategického plánu a dalším prioritám pro nejbližší období. Členové prezidia vzali na vědomí dokončení změny stanov, rozšíření prezidia a vypracování nové verze strategického plánu. Strategický plán bude ještě doplněný dle pokynu prezidia a bude zveřejněný v průběhu měsíce května.

Významná část jednání byla věnována podmínkám výstavby sítí elektronických komunikací, zejména otázkám koordinace staveb, věcných břemen a postupu obcí při udělování souhlasů. Prezidium diskutovalo také o připravovaných legislativních změnách, které by mohly pomoci zjednodušit a zpřesnit proces výstavby sítí.

Dalším tématem byla správa kmitočtového spektra, rozvoj 5G a budoucí využití pásma 6 GHz. Asociace se chce této oblasti nadále aktivně věnovat a podporovat technologické inovace včetně pilotních projektů zaměřených na dynamické využívání frekvencí.

Prezidium se zabývalo rovněž otázkami velkoobchodního přístupu do sítí, regulací nových služeb na trhu, kybernetickou bezpečností, data retention a možnostmi posílení mediální komunikace ve prospěch pevných sítí. Diskutováno bylo také rozšiřování členské základny a vznik nových pracovních skupin.

Na závěr byly stanoveny další kroky, mimo jiné příprava podkladů k legislativním návrhům, koordinace odborných jednání s členskou základnou a pokračování práce v klíčových regulatorních a technických tématech.

Telekomunikační věstník Částka 3 Ročník 2026 Praha 28. května

Český telekomunikační úřad vydal 26.05.2026 Monitorovací zprávu číslo 05/2026. Věnuje se v ní tématu AI ve veřejné správě, přenos kreditu, konferenci ISSS, bezpečností dětí v online prostředí, digitální osvětě nebo výroční zprávě za rok 2025.. Toto je resumé Monitorovací zprávy ČTÚ 05/2026, její plné znění naleznete zde.