Přehled činností VNICTP za měsíc duben 2022
interní dokument VNICTP z.s.
Upozornění: změny v Zákoně o elektronických komunikacích a poradenství k tomu 127/2005 Sb. začneme od příštího týdne zasílat ve formě video komentáře. Začneme §63 a §34a, týkající se smluvních povinností.
Martin Dvořák, Jakub Rejzek
1.4.2022 MPO zahájilo III. kolo veřejné konzultace k výstavbě sítí vysokorychlostního internetu z Národního plánu obnovy - bude otevřeno do 1. června 2022.
Veřejná konzultace je organizována za účelem zajištění ochrany již existujících nebo prokazatelně plánovaných investic do sítí vysokorychlostního přístupu k internetu v oblastech nacházejících se v
jednotlivých základních sídelních jednotkách (dále „ZSJ“) před nedovolenou podporou z veřejných zdrojů a k doplnění některých dosud nemapovaných informací.
https://mpo.cz/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/mpo-zahajuje-iii--kolo-v...
https://www.verejnakonzultace.cz/verejna-konzultace-2021-treti-kolo/
14.4.2022
Vyhlášení I. výzvy Digitální vysokokapacitní sítě z komponenty 1.3 Národního plánu obnovy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu zavádění vysokokapacitních sítí elektronických komunikací z Národního plánu
obnovy. Pro podnikatele v elektronických komunikacích je připraveno 2,85 miliardy korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
Cílem výzvy je v maximální možné míře zajistit přístup k internetu domácnostem, školám, silně digitalizovaným podnikům, veřejné správě a
dalším v odlehlejších oblastech.
https://www.mpo.cz/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/i--vyzva-digit...
Zuzana Hospodárová, Tereza Rychtaříková, PPS Přetáčení reklam Jakub Rejzek
„Dne 2.5.2022 se uskutečnila schůzka zástupců operátorů a asociací sdružených v Sekci IT a Telekomunikací HK ČR se zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) v Brně, jejímž účelem byla konzultace ve věci vytvoření technického standardu zákazu přetáčení/přeskakování reklamních sdělení v rámci odložené sledovanosti a možnost koordinovaného postupu mezi vysílateli a operátory v této věci.
Na schůzce Úřad konstatoval, že dohoda o technickém standardu na trhu (pokud budou jasně vydefinované meze) a jeho společné hledání mezi operátory a vysílateli není proti soutěžnímu právu. Zároveň Úřad sdělil, že ani na jednání Úřadu a vysílatelů, tj. mediálních domů TV Nova a FTV Prima, sdružených v Sekci kreativního průmyslu HK ČR, se Úřad nevyjádřil odlišně. Proto vyslovil nelibost s tím, pokud FTV Prima prezentuje, že debata o technickém standardu možná není.
Úřad doporučil operátorům medializovat snahu o vytvoření technického, neutrálního standardu pro trh. Zároveň se nebrání zmínce o proběhlém jednání a postoji Úřadu, kdy v případě potřeby pak Úřad přislíbil podporu takového tvrzení, a to tiskovou zprávou Úřadu. V této souvislosti Úřad žádá o neformální oznámení informací, které bychom hodlali předat médiím. V dalších podrobnostech by Úřad uvítal, kdybychom mu předali popis zamýšleného technického standardu – až bude hotov. Současně však Úřad operátory varoval, že by koordinované odmítnutí zavést zákaz přetáčení/přeskakování reklamních sdělení mohlo představovat kolektivní bojkot, tedy soutěžním právem zakázanou praktiku.
Další postup je potřeba probrat nejdřív interně v rámci HK ČR, obě sekce proto teď budou ve spojení.
Zápis z osobního jednání na ÚOHS ve věci vyjednávání mezi provozovateli převzatého vysílání a vysílateli o možnosti technologického standardu zákazu přetáčení reklamních sdělení v televizním vysílání
konaného dne: 2. 5. 2022
kterého se účastnili:
- zástupci operátorů a asociací: Jakub Rejzek, Petr Bárta, Zuzana Hospodárová, Anna Lenerová, Kateřina Márová, Jakub Jurásek, Karel Peloušek
- zástupci Úřadu: Igor Pospíšil, Kamil Nejezchleb
- Úřad konstatoval, že dohoda o technickém standardu na trhu ani jeho společné hledání mezi operátory a vysílateli nepředstavuje zakázanou dohodu, jejímž cílem by bylo narušení hospodářské soutěže.
- Dle sdělení Úřadu ani na jednání Úřadu a vysílatelů (TV Nova a FTV Prima) se Úřad nevyjádřil odlišně.
- Úřad vyslovil nelibost s tím, pokud FTV Prima prezentuje, že debata o technickém standardu možná není.
- Úřad doporučuje operátorům medializovat snahu o vytvoření technického, neutrálního standardu pro trh, nebrání se zmínce o proběhlém jednání a postoji Úřadu. Dále Úřad přislíbil v případě potřeby podporu takového tvrzení (např. tiskovou zprávou Úřadu). Úřad žádá o neformální oznámení informací, které bychom hodlali předat médiím.
- Úřad by uvítal, kdybychom mu předali popis zamýšleného technického standardu – až bude hotov.
- Úřad se vyjádřil kladně a v souladu s hospodářskou soutěží, k teoretické možnosti, kdy by řešení zákazu přetáčení reklam navrhnul unikátně jeden vysílatel, a tak by tak získal konkurenční výhodu.
- Úřad varoval operátory, že by koordinované odmítnutí zavést zákaz přetáčení reklam mohlo představovat kolektivní bojkot, soutěžním právem zakázanou praktiku.
Služebnost vs. ochranné pásmo
Argumentace, proč nepočítat služebnost v celé šíři ochranného pásma
posílám krátký jednoduchý rozbor proč ochranná pásma se nemůžou/by neměla se započítávat do šíře služebností.
Nejprve je nutné podotknout, že platí § 104 odst. 5 zákona č. 127/2005Sb., který nařizuje šetřit co nejvíce vlastnických práv třetích osob., cit. „omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné“. Z toho plyne že, šíře služebnosti by neměla být větší než je nezbytně nutné a šíře služebnosti by tedy neměla být rozšiřována i o ochranné pásmo.
Současně ochranné pásmo jako takové nelze primárně automaticky vnímat jako omezení vlastnického práva, ale jedná se o statusovou věc, která je stanovena přímo zákonem a chrání primárně určitý veřejný zájem (ochranné pásmo lesa- chrání les, ochranné pásmo vodního zdroje – chrání kvalitu vody, ochranné pásmo elektronických komunikací – chrání elektronické komunikace, případně může mít i druhotnou funkci, tedy, že ochranné pásmo určité stavby chrání třetí osoby před samotnou stavbou – např. ochranné pásmo energetického vedení chrání třetí osoby, apod.) Všechna ochranná pásma stanovují nějaké omezení činnosti vůči všem třetím osobám, nikoliv pouze vůči vlastníkům věci, zejména se jedná o zákazy některých činností, popř činnosti podmíněné souhlasem třetí osoby, nejčastěji vlastníka technické infrastruktury. Nelze tak tedy mluvit o tom, že by bylo jakkoliv automaticky omezeno vlastnické právo s nakládáním věci, protože zákazy určitých činností vyplývají pro stavebníky a potažmo i vlastníky pozemků ve vztahu ke stavebním činnostem nikoliv s dispozicí s věcí. Ochranné pásmo tedy neomezuje vlastníka pozemku věc zcizit, zatížit, zastavit, apod. Ochranné právo ve většině případů nařizuje všem stavebníkům (tedy nikoliv vlastníkům pozemku), aby v případě činnosti v ochranných pásmech měli písemný souhlas vlastníka technické infrastruktury, do jejíž ochranného pásma stavebník chce provádět stavební činnost. To samo o sobě nemůže znamenat omezení vlastnického práva k pozemku. Navíc jiné typy ochranných pásem znamenají větší omezení než zajištění souhlasu vlastníka technické infrastruktury, např. ochranná pásma památkových zón, která zakazují výstavbu určitých typů staveb, nebo ochranná pásma zdrojů pitné vody, která také zakazují výstavbu v těchto zónách. Avšak takovéto zákazy jsou stanoveny různými jinými předpisy, ať už se jedná o prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu, popř. jiné právní předpisy, které omezují určité stavební činnosti v některých oblastech (památkový zákon, zákona na ochranu přírody a krajiny, apod.)
Pokud se specificky podíváme na ochranná pásma elektronických komunikacích, pak lze konstatovat, že omezují třetí osoby v následující činnostech:
provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty,
Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
V drtivé většině případů blížícím se ke 100% lze konstatovat že vždy dojde k udělení souhlasu k uvedeným činnostem. Nesouhlas s činností v ochranných pásmech u elektronických komunikací je nejčastěji dáván v případě konkurenčního boje mezi jednotlivými operátory, kdy stávající operátor se snaží v rámci územního řízení oddálit vydání rozhodnutí pro umístění jiné sítě elektronických komunikacích. V praxi však takovýto nesouhlas je v souladu se zákonem nahrazen rozhodnutím stavebního úřadu, protože v případě činností pod písmeny a) a b) zákon umožnuje, aby případný nesouhlas s těmto činnostmi byl nahrazen souhlasem stavebního úřadu.
V případě písm. c) se jedná o hypotetickou činnost, ke které v praxi vůbec nedochází, a to i s ohledem na absolutní právo vlastníků sítí elektronických komunikacích stanovené v § 104 odst. 6 písm. b zákona č. 127/2005Sb, tedy v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, které platí vůči všem pozemkům. Je logické, že nikdo nebude chtít vysazovat trvalé porosty v ochranných pásmech sítí elektronických komunikacích, když takovéto dřeviny by byly s největší pravděpodobností pokáceny na základě výše zmíněného ustanovení. V praxi tak k žádostem o souhlas dle písm. c) vůbec nedochází a navíc výsadbu trvalého porostu lze považovat za ohrožení provozu sítí elektronických komunikací, která je zakázaná trestním zákonem.
V neposlední řadě jsou zakázány činnosti uvedené pod písmem d), které slouží jako zbytková klauzule pro všechny ostatní činnosti, které nějakým způsobem ohrožují sítě elektronických komunikacích a nejsou uvedeny pod předešlými písmeny (v teoretické rovině se může jednat o činnosti jako je založení požáru, plánovaná exploze trhaviny, apod). Zde se naopak nepředpokládá, že by kdokoliv žádal o takovýto souhlas, případně takovýto souhlas je nezbytný i bez ohledu na ustanovení písm. d), protože sítě elektronických komunikací jsou obecně prospěšným zařízením dle § 132 Trestního zákona a jakékoliv činnosti, ať už v ochranných pásmech nebo vně nich vedoucích k ohrožení činnosti sítí elektronických komunikacích můžou naplnit skutkovou podstatu trestných přečinů uvedených v § 276 a § 277 Trestního zákona.
Dále je třeba si uvědomit, že nejčastějším žadatelem o souhlas s činností v ochranném pásmu sítí elektronických komunikací není vlastník pozemku, ale stavebník jiné technické infrastruktury, protože sítě elektronických komunikacích se nejčastěji umisťují do chodníků, které jsou vyhrazeny pro umisťování technické infrastruktury a vlastník pozemku, potažmo vlastník pozemní komunikace pokud žádá o souhlas s činností v ochranném pásmu sítě elektronických komunikací, pak žádá pouze v případě rekonstrukce chodníku, a takovéto souhlasy jsou vždy s podmínkou určitých technických a bezpečnostních postupech vždy udělovány.
Závěrem lze konstatovat, že veškeré činnosti, které nějakým způsobem ochranné pásmo elektronických komunikací podmiňuje souhlasem vlastníka sítě elektronických komunikací nelze považovat jak teoreticky, tak i prakticky za omezování vlastnického práva vlastníka pozemku, které by nějakým způsobem měly být zohledněny v šíři služebnosti, protože k těmto činnostem souhlas
bývá vždy udělen, nebo
je nahrazen souhlasem stavebního úřadu
nebo jsou to činnosti, které jsou obecně zakázány jiným právním předpisem (trestním zákonem)
Martin Dvořák, Jakub Rejzek
Proběhlo připomínkování návrhu zákona, kterým se mění zákon č.283/2021 Sb., stavební zákon.
Cílem návrhu je změna v oblasti institucionálního zajištění stavební správy, kdy základem nové soustavy stavební správy budou obecní úřady
obcí s rozšířenou působností a další obecní úřady obcí uvedené v příloze k návrhu zákona. Zůstane zachován Specializovaný a odvolací
stavební úřad pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Cílem je stavební řízení udělat předvídatelným, přizpůsobit jej různým typům
staveb, zavést, aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, který si sám zajistí další podklady, zavést institut jednotného závazného
stanoviska.
https://komora.cz/legislation/45-22-novela-zakona-c-283-2021-sb-stavebni...
Rodná čísla:
v rámci již existující Komorové pracovní skupiny sledující vývoj v agendě Rodná čísla. Čeká nás konec výjimky z používání rodných čísel, které je možné využívat doposud využívat při poskytování služeb elektronických komunikací. Stát však plánuje poměrně složitou náhradu, ve které by bylo možné ověřovat pro soukromoprávní subjekty identitu člověka propojením registrů a možnosti dotazů.
Při vývoji svých ERP systémů již nyní myslete na budoucí operace, kdy bude nutné nahradit nejprve jednorázově, později podle identifikace účastníka, protože bude předkládat doklady s RČ. Rodná čísla stát nahradí bezvýznamovými identifikátory platnými pro soukromoprávní styk. Máte-li zájem připojit se do příslušné pracovní skupiny VNICTP, napište na známe kontakty.
Setkání Sektoru na ČTÚ dne 27.4.:
Úřad plánuje zavést institut Univerzální služby v podobě slevy pro postižené dle definic zákona; vč. Postižené chudobou. Tyto příspěvky chce administrovat přímo Úřad. Úřad odpověděl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Úřadů práce odmítá administraci příspěvků na připojení k internetu zavádět. Úřad neplánuje dát takovou povinnost udělit každému, ale operátor se může dobrovolně přihlásit. Předpoklad je 200 korun.
Dále Úřad plánuje vyhlásit US pro mobilní služby, v podobě povinného "sociálního" tarifu (Univerzální tarif). Tento by byl mobilní operátor povinný poskytnout sociálně slabým nebo postiženým. Úhradu by spotřebitel prováděl vauchery, a ty by proplácel Úřad.
O2 /Koděra/ protestuje proti novému systému, kdy se může každý stát poskytovatelem US.
Koeficient 2,15 ŽM považuje ČTÚ za neověřitelný
Portál: velká podpora zachování portálu od všech, kteří ho nepoužívají. API prý tentokrát opravdu udělají a je možné, že zúží rozsah zařízení povinných pro registraci (AP).
Navrhuji, aby se Úřad ptal těch, kteří pásmo používají. Zaměříme se na Nařízení 2020/1070 o specifikací vlastností zařízení s krátkým dosahem.
Dopis týkající se blokování URL adres směrovaný na MPO, FAU, NUKIB a ČTÚ má zajímavou genezi. Naše upozornění, že podnikatelé nejsou oprávněni blokovat libovolné URL adresy v celém internetu, protože by mohly obsahovat obsah sankcionovaný Evropským nařízením 2022/350 (doplňují sankční nařízení 833/2014) přijali adresáti v podobě ústředních orgánů státní správy s "pochopením", ale všichni se vyloučili jako orgán nadaný pravomocí takový seznam vytvářet. Toto naše "kolečko" vedlo k vytvoření potřeby legislativní změny.
ČTÚ nám odpověděl doslova:
"V právním prostředí ČR však pro tento účel není gesční úřad určen, tím méně je za takový orgán možno považovat Úřad. Úřad je v souladu se zmocněním podle zákona o elektronických komunikacích zmocněn toliko k dohledu nad dodržováním povinností vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Vaše očekávání ve vztahu k Úřadu jsou nereálná, když pro Vámi požadované stanovení seznamu adres případně domén určených k blokování ani způsobu, jak plnit povinnost podle Nařízení není Úřad zmocněn"
Součástí tohoto tématu je však i ústní slib, že Úřad nebude v kontrolní činnosti kontrolovat více, nežli nutné blokování mateřských webů sankcionovaných subjektů a jejich mateřských mediálních streamů. Blokování obsahu například na Youtube tak nebude pravděpodobně vymáháno. Nicméně ČTÚ formuluje velmi opatrně:
Úřad se v intencích svých možností, když není oprávněn závazně stanovit seznam stránek pro blokování, snaží průběžně poskytovat/zprostředkovat sektoru relevantní informace s tím, že
v tomto ohledu uvedl alespoň minimální rozsah stránek, které byly na evropské pracovní úrovni identifikovány a je tak třeba je podle Nařízení blokovat. Úřad si je vědom toho, že ani přehled
nejčastějších otázek a příslušných odpovědí týkajících se provádění Nařízení, jehož neformální překlad operativně připravil, neřeší kromě absence seznamu ani některé další důležité otázky
spojené s plněním povinnosti. Proto pro technickou realizaci odkázal na využití postupu podle zákona o hazardních hrách, konkrétně na Metodický pokyn odboru 34 - Státní dozor nad
hazardními hrami vydaný k provedení zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Obdobná povinnost pro poskytovatele služeb přístupu k internetu vyplývá i ze zákona č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, jak Úřad rovněž připomněl.
Vážená paní předsedkyně (Sekce IT), bohužel také k Vašemu vyjádření, že „odpovědnost za určení, které konkrétní domény mají být zablokovány, nemůžou nést přímo podnikatelské subjekty“ musím
opětovně odkázat na přímou účinnost Nařízení, jakožto aktu vydávaného na evropské úrovni a absenci kompetencí Úřadu do tohoto zasahovat. Přesto bych Vás chtěla ujistit, že ačkoli nelze
Vaší žádosti vyhovět, Úřad se snaží hledat pro plnění povinnosti plynoucí podnikatelům v elektronických komunikacích z Nařízení komfortnější podmínky, a to jak na pracovní úrovni, tak na úrovni vedení Úřadu.
K tomuto za VNICTP dodáváme, že obvyklým postupem v Unii je stanovení URL na národní úrovni.
Sankcionované subjekty: RT– Russia Today v angličtině, RT– Russia Today Spojené království, RT– Russia Today Německo, RT– Russia Today Francie, RT– Russia Today Španělsko a Sputnik.
CZNIC, NIX.CZ: představenstvo sdružení CZ.NIC rozhodlo, že k 25. květnu 2022 již netrvají důvody pro prodloužení vyřazení jmen domén 8 dezinformačních webů z doménové zóny. Ze zprávy Adama Goleckého:
Máme také informaci, že proběhlo jednání odborné pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu pro čelení hybridnímu působení k boji proti dezinformacím. Na tomto jednání byly pouze státní orgány, nicméně máme informaci, že předseda pracovní skupiny uzavřel jednání s tím, že stát by měl mít k dispozici jak reaktivní tak preventivní opatření pro boj s dezinformacemi. Současně byla vytvořena nová pracovní skupina, kterou má vést pan vládní zmocněnec Klíma. Premiér by měl být k tématu informován průběžně a 17. května 2022 proběhne zasedání BRS, kde by téma mělo být také diskutováno.
Krok sdružení CZ.NIC je doplněn opětovnou výzvou o systémové řešení ze strany státu. Naší ambicí je v současné době získat validní vyjádření státu k dalšímu postupu v blokování přístupu k dezinformačním webům na doporučeném seznamu NCKO. I s ohledem na zjištění publikovaná Josefem Šlérkou - https://www.investigace.cz/blokovani-konspiracni-weby-duben/.
Více zpráv najdete na extranetu, kam se můžete přihlásit pod svým jménem a uvidíte mnohem více obsahu, nežli kolik je vidět bez přihlášení.
S přáním mnoha úspěchů
za celý team VNICTP z.s.
Jakub Rejzek, předseda prezidia VNICTP z.s.