Dovolujeme si Vás upozornit, že od 18. srpna 2026 se přímo použije nařízení (EU) 2023/1543 o evropském vydávacím a uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy.
Pro poskytovatele služeb, na které dopadá, zavádí pravidla pro vydání nebo uchování konkrétních údajů na základě příkazu z jiného členského státu. Jde o obdobu českých povinností pro sdělení údajů z data retention a zákaznické databáze, ovšem na základě příkazů oprávněných orgánů dalších členských zemí EU.
Úprava zahrnuje také poskytovatele elektronických komunikací, doménových služeb, IP adresace a vymezených hostingových a datových služeb. Rozsah stanoví článek 3, datum použitelnosti článek 34 nařízení.
e‑Evidence tvoří dva související předpisy. Samotné evropské příkazy a postup při jejich vyřizování upravuje přímo použitelné nařízení (EU) 2023/1543. Vedle něj byla přijata směrnice (EU) 2023/1544, která řeší, kdo má za poskytovatele příkazy přijímat – tedy určení provozovny nebo jmenování zástupce. Tato organizační část vyžaduje provedení českým zákonem. Pokud níže zmiňujeme připravovanou českou úpravu, týká se této směrnice, nikoli odkladu použitelnosti nařízení.
Proč EU tato pravidla přijala
Účelem regulace je zrychlit přeshraniční získávání důkazů v trestním řízení a zabránit jejich ztrátě. Údaje potřebné k vyšetření podvodu, vydírání nebo jiné trestné činnosti jsou často u poskytovatele v jiném státě, než ve kterém probíhá vyšetřování. Jejich získání prostřednictvím mezinárodní justiční spolupráce může být zdlouhavé. Mezitím mohou být údaje smazány například po uplynutí doby jejich uchovávání. Důvody reformy shrnuje Rada EU.
Nový mechanismus proto umožňuje za stanovených podmínek oslovit přímo poskytovatele v jiném členském státě. Pro ISP může jít například o požadavek na údaje umožňující určit zákazníka, kterému byla v konkrétním čase přidělena IP adresa. U hostingu nebo úložiště může být předmětem příkazu také uložený obsah. Přeshraniční postup upravuje článek 1 nařízení.
Kdo ze zahraničí může požadovat vydání nebo uchování údajů
Evropský příkaz může pocházet od příslušného orgánu jiného členského státu EU, pro který je nařízení závazné. Nejde o oprávnění jakéhokoli zahraničního úřadu. Rozhodující je také to, zda orgán požaduje vydání údajů, nebo pouze jejich uchování.
Podle článku 4 nařízení platí následující rozdělení:
| Co zahraniční orgán požaduje | Kdo může příkaz vydat |
|---|---|
| Vydání údajů o zákazníkovi nebo údajů požadovaných výhradně k identifikaci uživatele, například přiřazení IP adresy ke konkrétnímu uživateli | Příslušný soudce, soud, vyšetřující soudce nebo státní zástupce. |
| Vydání ostatních provozních údajů nebo uloženého obsahu | Příslušný soudce, soud nebo vyšetřující soudce. Samostatný příkaz státního zástupce zde nestačí. |
| Uchování údajů pro jejich následné vyžádání, včetně provozních údajů nebo obsahu | Příslušný soudce, soud, vyšetřující soudce nebo státní zástupce. Samotné uchování ještě neopravňuje k vydání údajů. |
Příkaz může vydat také jiný státem určený příslušný vyšetřující orgán, například policie, pokud má potřebnou pravomoc podle svého vnitrostátního práva. V takovém případě však příkaz zpravidla musí potvrdit příslušný justiční orgán podle uvedeného rozdělení. U vydání obsahu nebo ostatních provozních údajů je tedy potřebné soudní potvrzení. Obdobný princip soudní kontroly známe i z českého prostředí.
Existuje úzká výjimka pro řádně zjištěné naléhavé případy. Za podmínek článku 4 odst. 5 může oprávněný vyšetřující orgán bez předchozího potvrzení vydat příkaz k vydání údajů o účastníkovi či údajů výhradně k identifikaci uživatele nebo příkaz k uchování údajů. O následné potvrzení musí požádat bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin. Tato výjimka neumožňuje bez předchozího soudního potvrzení požadovat vydání obsahu komunikace.
Pro pracovníka vyřizujícího požadavek z toho plyne jednoduché pravidlo: zahraniční policejní požadavek nelze automaticky odmítnout, ale nelze mu vyhovět jen proto, že přišel z policejní adresy. Je třeba zkontrolovat, kdo příkaz vydal, zda je uvedeno potřebné potvrzení, případně zda je uplatněna naléhavá výjimka. Certifikát může administrativně předávat také určený ústřední orgán; odesílatel proto nemusí být totožný s orgánem, který příkaz vydal nebo potvrdil.
Soukromá společnost, advokát nebo poškozený Vám sami nemohou uložit povinnost prostřednictvím evropského příkazu. Stejně tak požadavek orgánu ze země mimo EU není evropským příkazem podle tohoto nařízení. Takové žádosti mohou mít jiný právní základ a je nutné je posoudit samostatně.
Poskytujete služby pouze v ČR?
Pokud jste usazeni pouze v České republice a služby nabízíte výhradně v ČR, doprovodná směrnice po Vás nepožaduje určení zvláštní provozovny ani jmenování zástupce. Pro tento případ stanoví článek 1 směrnice (EU) 2023/1544 výjimku.
Požadavky české policie, státních zastupitelství a soudů nadále vyřizujete podle příslušných českých předpisů. Český orgán může jednat také na základě zahraniční žádosti o právní pomoc. Zachování vnitrostátních postupů předpokládá článek 1 odst. 1 nařízení.
Pokud Vám přijde požadavek přímo ze zahraničí, nepředávejte údaje automaticky, ale ani jej neodmítejte pouze s odůvodněním, že působíte jen v ČR. Výjimka z určení provozovny není obecným osvobozením od součinnosti při získávání důkazů. Požadavek předejte pracovníkovi, který u Vás vyřizuje data retention. Vedle oprávnění vydávajícího orgánu je nutné zkontrolovat také právní základ a přípustný způsob doručení konkrétnímu adresátovi podle článku 7 nařízení. Pokud si nebude jistý, obraťte se na VNICTP.
Poskytujete služby také v jiném členském státě EU?
V tomto případě se výjimka pro čistě vnitrostátní poskytování neuplatní. Není rozhodující, zda zahraničním zákazníkům poskytujete služby pouze mezi firmami, nebo také spotřebitelům. Definice nabízení služeb zahrnuje fyzické i právnické osoby. Viz článek 2 směrnice.
Doprovodná směrnice požaduje, aby česká právní úprava těmto poskytovatelům s právní osobností uložila určit provozovnu pro přijímání a vyřizování příkazů. Nejde automaticky o zřizování zastoupení v každém státě, kde mají zákazníky. Pravidla stanoví článek 3 směrnice.
Na příslušného adresáta se může přímo obrátit oprávněný orgán jiného členského státu účastnícího se nařízení. Nemusí jít o stát, ve kterém máte zákazníka; rozhodující je vedené trestní řízení a splnění podmínek příkazu podle článků 4 až 6 nařízení.
Český zákon pro určování provozoven a zástupců se ještě připravuje. Podle stavu ověřeného k 14. září 2026 je návrh projednáván jako sněmovní tisk 52. Provádí doprovodnou směrnici (EU) 2023/1544. Jeho nepřijetí neposouvá datum použitelnosti nařízení o evropských příkazech. Požadavek na určení provozovny však nelze vůči soukromému poskytovateli odvozovat pouze ze samotné neprovedené směrnice. Informace k připravovanému registračnímu postupu zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti.
Uvedené rozdělení se týká služeb v ČR a dalších členských státech EU. Poskytování služeb do třetích zemí vyžaduje samostatné posouzení. Samotný nákup zahraniční konektivity nebo průchod provozu přes zahraničí přitom nelze zaměňovat s nabízením služby zahraničním zákazníkům.
Vyřizování svěřte člověku, který u Vás zajišťuje data retention
Navazujte na zavedený postup. Evropské příkazy předávejte pracovníkovi, který již vyřizuje požadavky na provozní a lokalizační údaje podle § 97 zákona o elektronických komunikacích. Zajistěte, aby se k němu dostaly bez prodlení a aby měl pro případ nepřítomnosti zástupce.
Tento pracovník nemusí všechny právní a technické otázky řešit sám. Musí však vědět, koho zapojit, a zajistit, aby požadavek nezůstal bez reakce. Toto interní pověření můžete provést již nyní. Je odlišné od formálního určení provozovny a jejího oznámení podle připravované české úpravy.
Nejde pouze o údaje uchovávané podle § 97 ZEK
Česká data retention podle § 97 odst. 3 a 4 ZEK upravuje povinné uchovávání vymezených provozních a lokalizačních údajů po dobu šesti měsíců. Jejich rozsah podrobně stanoví vyhláška č. 357/2012 Sb.. Při plnění této povinnosti se nesmí uchovávat obsah zpráv.
e‑Evidence má širší rozsah. Podle článku 3 bodů 8 až 12 nařízení se příkaz může týkat například:
- údajů o zákazníkovi – jména, adresy, kontaktních či fakturačních údajů a informací o druhu a trvání služby;
- údajů k identifikaci uživatele – přiřazení IP adresy, případně zdrojového portu a času ke konkrétnímu uživateli;
- dalších provozních údajů – existujících záznamů souvisejících s používáním služby, pokud odpovídají vymezení nařízení a konkrétnímu příkazu;
- uloženého obsahu – například dat v poskytovaném úložišti nebo e‑mailové schránce, pokud takovou službu provozujete.
Pracovník odpovědný za data retention proto nemůže požadavek uzavřít jen tím, že hledané údaje nejsou v retenční databázi. Pokud příkaz požaduje identifikační nebo fakturační údaje zákazníka, zajistí jejich dohledání také v zákaznické evidenci. Předávají se ovšem pouze údaje v rozsahu řádného příkazu, nikoli celý zákaznický spis.
Kvůli e‑Evidence nezačínejte plošně ukládat další data
Nařízení pracuje s údaji uloženými v době doručení příslušného certifikátu. Samo nezavádí novou obecnou dobu uchovávání ani povinnost zaznamenávat obsah provozu. Pokud poskytujete pouze připojení a obsah komunikace neukládáte, e‑Evidence Vám neukládá začít jej zaznamenávat. Viz článek 3 bod 8 nařízení.
Šestiměsíční lhůta české data retention současně není obecným časovým limitem pro všechny údaje požadované podle e‑Evidence. Starší údaje mohou být dostupné například v zákaznické evidenci, pokud je oprávněně uchováváte z jiného důvodu. To však neopravňuje k prodlužování uchovávání retenčních údajů „pro jistotu“.
Co udělat po doručení příkazu
1. Zaznamenejte čas doručení a požadavek ihned předejte pracovníkovi pro data retention.
Poskytovateli se doručuje certifikát EPOC pro vydání údajů nebo EPOC‑PR pro jejich uchování. Předávání upravuje článek 9 nařízení.
2. Ověřte oprávnění orgánu a pravost požadavku.
Pracovník pro data retention otevře stránku Evropské justiční sítě EJN – e‑Evidence. V části „Legal texts“ zvolí „Notifications by Member States under Article 31 of Regulation 2023/1543“ a vyhledá oznámení státu, ze kterého příkaz pochází. Zde ověří, které orgány mohou příkazy vydávat, potvrzovat nebo předávat, a porovná je s údaji v doručeném certifikátu. Zveřejnění těchto informací upravuje článek 31 nařízení.
Zkontroluje také, zda oprávnění orgánu odpovídá požadovanému úkonu a zda je uvedeno potřebné potvrzení. Například příkaz k vydání obsahu nebo provozních údajů nad rámec pouhé identifikace uživatele vyžaduje soudní vydání nebo potvrzení podle článku 4 odst. 2 nařízení.
Uvedení orgánu v přehledu samo nepotvrzuje pravost konkrétního příkazu. Pokud požadavek přišel e‑mailem nebo vzbuzuje pochybnosti, ověřte jej podle spisové značky přes kontakt dohledaný nezávisle na oficiálním webu daného orgánu. Nespoléhejte pouze na telefon či odkaz uvedený v doručené zprávě.
Pokud oznámení nenajdete nebo si nejste jisti oprávněním či pravostí požadavku, obraťte se bez prodlení na VNICTP. Chybějící záznam sám o sobě ještě neznamená, že je požadavek podvodný. Požadavek nenechávejte bez reakce; samotné ověřování ani konzultace automaticky nestaví běh lhůty.
3. Zkontrolujte rozsah a zajistěte dotčené údaje proti smazání nebo změně.
Ověřte požadované údaje, identifikátory a časové období. U uchovávacího příkazu údaje zatím nepředávejte. Jeho účelem je zachovat je pro následné vyžádání. Konkrétně zajištěné údaje nesmí mezitím odstranit automatické mazání. Viz článek 11 nařízení.
4. U vydávacího příkazu dodržte lhůtu a podmínky předání.
Standardní lhůta činí deset dnů, v naléhavých případech osm hodin. Pokud údaje nemáte nebo příkaz nelze provést, oznamte tuto skutečnost předepsaným postupem. Nezačínejte kvůli tomu nově zaznamenávat provoz. Viz článek 10 nařízení.
5. Zaznamenejte vyřízení.
Uveďte, co bylo zajištěno nebo předáno, komu, kdy a kým. Přístup k údajům omezte na pracovníky, kteří jej potřebují pro vyřízení příkazu.
Pokud si nebudete vědět rady, obraťte se na VNICTP
Pokud si nebudete vědět rady s reakcí na evropský vydávací nebo uchovávací příkaz, obraťte se bez prodlení na VNICTP jako na svou profesní asociaci. Pomůžeme Vám zorientovat se v požadavku a určit další postup. Uveďte zejména čas doručení a stanovenou lhůtu; zákaznické údaje ani požadované důkazy nám bez předchozí dohody neposílejte. Konzultace sama o sobě běh lhůty pro vyřízení příkazu nestaví.