Využití potenciálu pásma 6 GHz v České republice

Policy paper asociací

Využití potenciálu pásma 6 GHz v České republice.

Sítě elektronických komunikací čelí nebývalému nárůstu přenášených dat, přičemž do budoucna lze předpokládat, že tempo tohoto nárůstu se bude dále zrychlovat. Klíčovou úlohu z pohledu konzumace dat koncovými zákazníky přitom hrají domácí bezdrátové sítě, neboť právě ty v drtivé většině případů představují poslední krok přenosu dat na zařízení koncového uživatele. Proto asociace VNICTP z.s. a ČTTK z.s. sdílejí tento Policy Paper jako základní názorové východisko pro příští přidělování frekvenčního pásma v České republice. 
Dokument nemá v žádném případě nasazovat proti kolegům z řad mobilních operátorů, má se však stát legitimní debaty, neboť budoucí určení frekvenčních úseků a zejména způsob jejch autorizace, to znamená způsob přidělení práv k využívání, rozhodne o budoucí podobě telekomunikačního trhu na příštích několik dekád. 

Pásmo 6 GHz je již dnes technologicky připravené (WiFi 6, WiFi 7) posloužit k distribuci vysoké kapacity přiváděné k účastníkům telekomunikačních sítí moderními technologiemi FTTx, DOCSYS 3.1 a vyšší či FWA. 

Součástí odborné debaty, a to až na úroveň evropské a celosvětové regulace, má být také zájem na autorizaci spektra jiným způsobem, nežli je celoplošné přidělení formou aukcí. Přidělování celoplošných bloků totiž představuje reálnou bariéru vstupu na trh regionálním podnikatelům a v podstatě znemožňuje vytváření nových příležitostí. Technologie se v dynamickém 21. století jsou schopné vyrovnat s výzvami sdílení spektra, rozvíjejí se rychleji, nežli se vyvíjí možnosti regulace. 

 

Bezdrátové sítě ke svému kapacitnímu provozu vyžadují přístup k co možná nejširšímu rozsahu rádiových kmitočtů. Velice vhodným pásmem, které by mohlo do budoucna sloužit posílení předmětných bezdrátových sítí je pásmo 5925 - 7125 MHz (také známé jako pásmo 6 GHz). V současné době je diskutováno zpřístupnění dotčeného pásma dvěma fundamentálně odlišným přenosovým technologiím, a to moderní pevné službě ve formátu Wi-Fi, resp. RLAN/FWA využívající bezlicenčního přístupu k pásmu na straně jedné nebo mobilní službě označované jako IMT, jež je založena na licencovaném přístupu několika málo držitelů přídělu kmitočtů na straně druhé. Úspěšná koexistence obou služeb v témže pásmu je z praktických hledisek obtížná, pravděpodobně vyloučená. Úlohou regulatorních orgánů tedy bude zvolit variantu zpřístupnění dotčeného pásma, která bude prioritizovat jednu či druhou z obou uvažovaných technologií. Otázka volby mezi bezlicenčním či licencovaným přístupem k pásmu 6 GHz, tedy zjednodušeně mezi Wi-Fi a IMT, je aktuální i proto, že možnost prioritního přídělu tohoto pásma službě IMT bude v závěru roku předmětem jednání Světové Radiokomunikační konference (WRC-23). 

Tento dokument upozorňuje na značnou disproporci v reálné míře užití obou typů technologií,  kdy sítě Wi-Fi v bezlicenčních pásmech již nyní přenášejí podstatně více dat než sítě mobilní. V přepočtu reálně přenesených dat na 1MHz přiděleného pásma jsou také Wi-Fi sítě násobně efektivnější než mobilní sítě. Pevné přípojky dnes k Internetu běžně nabízejí rychlosti v řádu  stovek megabitů a nově i přes 1 Gbps, využití těchto rychlosti koncovými uživateli prostřednictvím domácích/firemních lokálních sítí však naráží na problém. Trendem je budování bezdrátových lokálních sítí na standardu Wi-Fi přičemž se ukazuje, že zásadní brzdou v konzumaci dat, začíná být nedostatek frekvencí pro Wi-Fi zařízení.

Na straně mobilní služby je často skloňován argument, že příděl dalších kmitočtů je nezbytný pro to, aby tyto sítě byly do budoucna schopny čelit zvýšeným nárokům zákazníků na objem přenášených dat. Předkládaný dokument uvedený argument podrobuje věcné kritice, kdy odkrývá skutečnost, že poskytovatelé mobilních služeb disponují jinými, vhodnějšími prostředky, jak očekávanému nárůstu objemu přenášených dat čelit, a to mimo jiné proto , že v současné době využívají jen malou část rádiových kmitočtů které k mobilnímu užití již byly zpřístupněny. Nezanedbatelnou část spektra zpřístupněného pro mobilní užití přitom mobilní operátoři v České republice využívají k provozu pevných a nikoliv mobilních sítí, což by příděl dalšího spektra mobilním sítím IMT činilo absurdním.

Využití pásma 6 GHz mobilní službou je nadto otázkou spíše vzdálenějšího výhledu, neboť zařízení která by mobilní službu v dané pásmu mohla zajišťovat ještě nejsou na trhu dostupná. Na druhé straně pro užití dotčeného pásma technologií Wi-Fi již existuje neustále se rozšiřující ekosystém několika stovek typů zařízení.

Materiál vyzdvihuje konečně také skutečnost,  že mnoho významných států, jako jsou například USA, Kanada či Japonsko již posuzované pásmo alokovalo právě potřebám bezdrátových sítí Wi-Fi v bezlicenčním režimu. I s ohledem na velikost trhu zařízení pro tento typ služeb a s přihlédnutím k možnostem mezinárodní koordinace, a je tedy výhodné následovat jejich příkladu za účelem čerpání synergických efektů.

Bezlicenční užití je z podstaty věci otevřeno širšímu (neomezenému) okruhu subjektů než typicky licencované užití v rámci IMT. Alokace pásma pro bezlicenční užití tak může na trhu elektronických komunikací podpořit zachování zdravé úrovně hospodářské soutěže, která na fixním trhu nyní panuje. Naproti tomu licencované užití charakteristické pro IMT by ještě více posílilo již nyní problematické postavení tří mobilních operátorů a v přeneslo by na fixní trh v současnosti často diskutované nevýhody trhu mobilního, který je někdy označován jako oligopolní a v evropském srovnání vysoce předražený. Alokace pásma 6 GHz pro licencované užití sítěmi IMT by tak měla pro trh negativní následky, s reálným potenciálem poškodit hospodářskou soutěž, zhoršit konkurenci a ztížit prosazování práv koncových účastníků.

Konečně, jak odkazujeme i níže v tomto dokumentu, některé hospodářsky klíčové služby, jako je například družicová telekomunikační služba, mohou být dle vyjádření příslušných asociací provozem IMT v daném pásmu kritickou měrou rušeny, a to i při velmi malém územním rozšíření sítí IMT. Jak písemně vyjádřila Globální asociace satelitních operátorů („GSOA”), užití pásma 6 GHz pro službu IMT by vedlo k nadměrnému rušení, čímž by byla dotčená pásma v současnosti využívaná pro pevnou družicovou službu nepoužitelná, což by negativně zasáhlo celou řadu aktuálně provozovaných družicových služeb včetně provozu záchranných složek. Totéž vyjádření GSOA přitom na základě provedených studií bezlicenční (Wi-Fi) provoz hodnotí jako méně problematický. Rušení ze strany systémů IMT přitom hrozí i jiným službám – velice reálně by se projevilo zejména vůči všudypřítomným domácím Wi-Fi sítím, prostřednictvím kterých koncoví zákazníci nejčastěji konzumují pevné připojení k internetu.

Lze tak zrekapitulovat, že posuzovaná primární alokace pásma 6 GHz pro sítě IMT by vedla mimo jiné i ke zvětšení mezery mezi velmi vysokými rychlostmi pevných přípojek a schopností uživatelů tyto rychlosti konzumovat, kolidovala by s provozem jiných bezdrátových služeb, z důvodu nedostatku zařízení na trhu by vedla k dlouhodobému nevyužívání spektra a konečně by přispěla k další exkluzivní akumulaci kmitočtů v rukou několika málo subjektů držících příslušné licence a tudíž k přenosu negativních tendencí z mobilního trhu na trh fixních služeb elektronických komunikací.

Ze všech shora uvedených důvodů tvůrci tohoto materiálu České republice důrazně doporučují toto pásmo v co největším rozsahu zpřístupnit pro bezlicenční užití službou bezdrátového připojení v pevném místě, jako je například Wi-Fi, a to v zájmu konkurenceschopnosti, přístupnosti a přívětivosti tržního prostředí v segmentu služeb elektronických komunikací v České republice. 

Celý soubor ke stažení v tomto článku. 

"Výbor nezávislého ICT průmyslu z.s. ve své práci týkající se mobilních sítí elektronických komunikací nezastupuje názor společnosti Vodafone Czech Republic a.s.".

Přihlásit se k odběru novinek

Chcete mít přehled o nových tématech z ICT průmyslu?
Staňte se naším členem a nic vám neunikne!

Stát se členem