Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zveřejnil analýzu využití kmitočtového pásma 26 GHz, které je klíčové pro rozvoj sítí 5G a vysokorychlostního bezdrátového připojení. Dokument je dostupný zde: https://ctu.gov.cz/Analyza-26-GHz

Analýza ukazuje, že pásmo je dnes využíváno především pro pevné spoje, do budoucna však nabízí významný potenciál pro mobilní sítě, pevný bezdrátový přístup (FWA) i privátní sítě.

ČTÚ doporučuje postupný a koordinovaný přechod na nové využití pásma tak, aby byly chráněny stávající investice a zároveň umožněn rozvoj moderních technologií.

Zveřejněná analýza představuje důležitý krok směrem k transparentnímu a efektivnímu využívání rádiového spektra. Poskytuje regulatorní jistotu pro operátory i další hráče na trhu a vytváří podmínky pro rozvoj gigabitového bezdrátového připojení a inovativních služeb v oblasti 5G.

Klíčová fakta

• V pásmu je cca 2 200 aktivních P2P spojů, z toho ~65 % slouží mobilním sítím (backhaul).

• 86 % spojů je do 5 km – typicky městské a příměstské nasazení.

• Pásmo dnes funguje jako efektivní alternativa k optice (Gb/s kapacity).

• V EU i globálně směřuje pásmo primárně k 5G/IMT využití.

Časování změny

• Platnosti oprávnění končí postupně v letech 2026–2030.

• Reálné využití pásma pro 5G se očekává 2029–2031.

• Migrace sítí = projekt na cca 5 let.

Postoj trhu

• Operátoři i infrastruktura:

  • počítají se změnou využití pásma,

  • chtějí dovyužít stávající investice,

  • odmítají nákladné a nucené zásahy.

Pro více informací rozklikněte odkaz. 

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) předložil České telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) své připomínky k návrhu opatření obecné povahy pro využití kmitočtového pásma 24,25–27,5 GHz. Cílem návrhů je vytvořit podmínky pro efektivní, technologicky neutrální a investičně předvídatelné využití tohoto klíčového spektra.

VNICTP zdůrazňuje, že pásmo 26 GHz představuje zásadní příležitost pro rozvoj vysokokapacitních sítí, zejména v oblasti pevného bezdrátového přístupu (FWA), který může významně přispět k rozšiřování dostupnosti rychlého internetu.

„Aby bylo možné naplno využít potenciál tohoto pásma, je nezbytné nastavit pravidla tak, aby byla flexibilní, transparentní a technologicky neutrální. Jen tak lze podpořit investice a zdravou konkurenci na trhu,“ uvádí VNICTP.

Klíčové návrhy VNICTP

VNICTP ve svých připomínkách navrhuje zejména:

• Zvýšení transparentnosti – zpřístupnění informací o aktuálním využití spektra a jeho budoucí dostupnosti pro lepší plánování sítí
• Zachování flexibility technologií – neukládat pevný TDD režim a umožnit přizpůsobení lokálním podmínkám
• Zavedení mechanismu řešení sporů – umožnit ČTÚ rozhodnout v případě neshody mezi operátory
• Technologickou neutralitu – nastavit výkonové a technické podmínky bez diskriminace konkrétních řešení
• Flexibilní geografická omezení – neomezovat provoz rigidním limitem, ale posuzovat individuálně
• Jasné ukotvení FWA – potvrdit FWA jako plnohodnotný způsob využití pásma
• Průběžné vyhodnocování využití pásma – nepředjímat budoucí rozdělení spektra bez ohledu na reálný vývoj
• Delší přechodné období – umožnit technologickou stabilizaci trhu
• Revizi výkonových limitů – zohlednit reálné možnosti moderních zařízení
• Sjednocení podmínek – zajistit rovné podmínky mezi FWA a mobilními sítěmi (MFCN)

Podpora inovací a konkurence

Navržené úpravy podle VNICTP povedou k efektivnějšímu využití spektra, rychlejšímu rozvoji moderních sítí a posílení konkurence na trhu elektronických komunikací.

VNICTP zároveň zdůrazňuje, že regulatorní rámec by měl reagovat na dynamický vývoj technologií a umožnit flexibilní přístup k budoucím změnám ve využití pásma.

Nizozemský Odvolací tribunál pro obchod a průmysl dne 19. února 2026 pravomocně potvrdil zákonnost vládního opatření, které ukládá operátorům odstranit technologie společností Huawei a ZTE z kritických částí telekomunikačních sítí. Rozhodnutí představuje významný precedens v oblasti ochrany národní bezpečnosti a kybernetické odolnosti v Evropské unii.

Soud dospěl k závěru, že omezení využívání tzv. vysokorizikových dodavatelů je plně v souladu s nizozemským i evropským právem a že ochrana před kybernetickou špionáží spadá do legitimního cíle zajištění bezpečnosti a integrity sítí. Zároveň zamítl požadavek operátora Odido na finanční kompenzaci, když konstatoval, že náklady spojené s výměnou technologií představují běžné podnikatelské riziko.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zveřejnil návrh opatření obecné povahy (PV-P/11/XX.2026-Y), kterým stanovuje podmínky využití rádiového spektra v pásmu 27,5–33,4 GHz. Tento krok přímo navazuje na plánované postupné ukončení využívání pásma 26 GHz pro pevné spoje typu bod–bod (PTP), které má být zcela uvolněno do konce roku 2031.

Podle ČTÚ má nové pásmo 27,5–33,4 GHz sloužit jako náhrada za stávající 26GHz pásmo, a to díky podobným vlastnostem šíření signálu a potenciálu pro dlouhodobý provoz pevných spojů. Úřad tím reaguje na potřebu uvolnit pásmo 26 GHz pro jiné účely, pravděpodobně související s rozvojem mobilních sítí nové generace.

Výbor nezávislého ICT průmyslu se aktivně zapojil do přípravy Rámcové pozice České republiky k návrhu evropského Digital Network Act (DNA), který představuje klíčovou iniciativu pro budoucí podobu regulace elektronických komunikací v EU.

Na základě připomínek odborné veřejnosti a zástupců sektoru byla poziční část dokumentu dále upravena. Revize se zaměřily zejména na zpřesnění role prováděcích předpisů Evropské komise, úpravu přístupu k délce oprávnění, posílení principu „same services, same rules“ a doplnění technologické neutrality.

Součástí diskuse byla také otázka správy rádiového spektra, které zůstává důležitým národním zdrojem, a problematika odolnosti sítí, kde byl nalezen kompromis napříč resorty.

Rámcová pozice nyní směřuje k dokončení schvalovacího procesu. Výbor považuje za důležité, že se podařilo zachovat prostor pro další vyjednávání na evropské úrovni s cílem dosáhnout vyváženého řešení pro celý sektor.

Regulace EU

3.3.2026 Komise zveřejnila draft návrhu pokynů, které mají pomoci společnostem s uplatňováním zákona o kybernetické odolnosti (CRA) Návrh pokynů se zaměřuje na řešení pro vzdálené zpracování dat a bezplatný software s otevřeným zdrojovým kódem, pojem „období podpory“ a také na souhru mezi zákonem CRA a dalšími právními předpisy EU. V rámci širšího zjednodušování konzultuje Komise do 31. března zúčastněné strany, aby zajistila soulad s implementačním úsilím, praktickými výzvami a tržní realitou. Zákon CRA vstoupil v platnost 10. prosince 2024. Hlavní povinnosti zavedené zákonem budou platit od 11. prosince 2027, přičemž oznamovací povinnosti budou platit od 11. září 2026.

12.3.2026 Komise a EDPB zveřejňují příspěvky ke konzultaci k návrhu společných pokynů o vzájemném působení mezi DMA a GDPR Komise a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) dnes zveřejnily jednotlivé příspěvky obdržené v reakci na veřejnou konzultaci k návrhu společných pokynů o vzájemném působení zákona o digitálních trzích (DMA) a obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), kterou Komise a EDPB zahájily. Očekává se, že konečné pokyny budou přijaty v posledním čtvrtletí roku 2026.

17.3.2026 Workshop BEREC o migraci a odpojení mědi (copper switch off) s ohledem na DNA V červnu 2025 zveřejnilo sdružení BEREC zprávu o pokroku v řízení odpojení měděných kabelů (BoR (25) 66). Vzhledem k silné poptávce zúčastněných stran a rostoucímu významu tohoto tématu pro regulační orgány v celé Evropské unii (EU) BEREC na tomto tématu nadále pracuje se zaměřením na to, jak zajistit zachování konkurenční dynamiky během procesů odpojení a migrace, a na nový návrh DNA. BEREC pořádal veřejný workshop kde se diskutovala témata:
- jak zachovat konkurenční dynamiku trhu během a po vypnutí;
- výzvy vyplývajících z různých kategorií koncových uživatelů;
- první dojmy z návrhu DNA ohledně pravidel souvisejících s vypnutím
měděných vodičů;
- prezentace návrhu DNA ze strany EK.
Na linku níže najdete odkazy na prezentované dokumenty:
 

19.3.2026 Veřejné shrnutí výsledků 66. řádného zasedání BEREC
Hlavní prezentovaná téma:
- Návrh pokynů BEREC pro maloobchodní roaming;
- Návrh pokynů BEREC pro velkoobchodní roaming;
- Návrh zprávy BEREC o virtuálních světech a Webu 4.0;
- Evropská kontrola reality v oblasti telekomunikací: Návrh zprávy
BEREC o zjišťování faktů o konektivitě, hospodářské soutěži a
regulačních bodech v různých jurisdikcích;
- Odpověď BEREC na kontrolu digitální účelnosti Evropské komise se
zaměřením na ustanovení zákona o ochraně osobních údajů týkající se
cloudu;
- Odpověď BEREC na veřejnou konzultaci k návrhu digitálního omnibusu.
 

Nově zavedený příspěvek na uchovávání provozních a lokalizačních údajů, účinný od 1. července 2025 na základě zákona o elektronických komunikacích, přináší zásadní daňové souvislosti pro poskytovatele elektronických komunikací.

Podle informací Generálního finančního ředitelství představuje tento příspěvek úplatu za službu poskytovanou na základě zvláštního právního předpisu. Z tohoto důvodu podléhá dani z přidané hodnoty (DPH) a nelze jej považovat za činnost vyloučenou z předmětu daně. Poskytovatelé služeb, kteří jsou plátci DPH, jsou tak povinni tento příspěvek řádně zdanit.

Současně je příspěvek z pohledu daně z příjmů právnických osob považován za zdanitelný příjem, přičemž základ daně lze snížit o prokazatelně vynaložené náklady, které jsou tímto příspěvkem refundovány.

V případě fyzických osob je naopak tento příjem osvobozen od daně z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění souvisejících výdajů.

Uvedené závěry mají významný dopad na ekonomiku poskytování služeb elektronických komunikací a zdůrazňují potřebu správného daňového posouzení tohoto nového typu příspěvku. Současně je však třeba upozornit, že výklad Generálního finančního ředitelství má pouze informativní charakter a konkrétní daňové posouzení zůstává v kompetenci příslušných správců daně.

Český telekomunikační úřad zveřejnil výroční zprávu podle nařízení DSA za rok 2025

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) dnes zveřejnil svou druhou výroční zprávu podle článku 55 nařízení o digitálních službách (DSA), a to za období od 1. ledna do 31. prosince 2025. Zpráva přináší přehled činností a aktivit úřadu v oblasti dohledu nad digitálními službami a přípravy na roli národního koordinátora digitálních služeb (DSC).

V průběhu roku 2025 se ČTÚ zaměřil především na přípravu výkonu této role. Přestože dosud nebyl přijat klíčový zákon o digitální ekonomice, který je aktuálně znovu projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a který by umožnil plný výkon pravomocí, úřad aktivně rozvíjel své kapacity, posiloval spolupráci se sektorem a zvyšoval povědomí o nařízení DSA.

Klíčové aktivity v roce 2025

Řešení stížností
ČTÚ v roce 2025 vyřídil celkem 98 stížností na možné porušení nařízení DSA. Ve 29 případech byly stížnosti vyhodnoceny jako relevantní pro postoupení zahraničním koordinátorům digitálních služeb.

Národní aktivity
Mezi hlavní aktivity na národní úrovni patřila příprava na volby do Poslanecké sněmovny, které proběhly v říjnu 2025. Úřad dále ustanovil Poradní panel pro otázky související s aplikací nařízení DSA a zpřístupnil veřejnosti tzv. sebeidentifikační kalkulačku – online nástroj určený podnikatelům pro posouzení, zda se na ně vztahují povinnosti dle DSA.
V rámci Telekomunikační akademie byl kladen důraz na zvyšování digitální gramotnosti dětí a mladistvých.

Mezinárodní spolupráce
Na mezinárodní úrovni ČTÚ spolupracoval s Evropskou komisí a dalšími regulátory, a to zejména v rámci přeshraniční koordinace. Součástí aktivit byla i jednání se zástupci velmi velkých online platforem a internetových vyhledávačů (VLOPs a VLOSEs).

Další zjištění ze zprávy

V roce 2025 obdržel ČTÚ pouze dva příkazy k odstranění nelegálního obsahu a žádný příkaz k poskytnutí informací. Z důvodu absence odpovídajícího zákonného zmocnění nebylo možné certifikovat subjekty pro mimosoudní řešení sporů, důvěryhodné oznamovatele ani prověřené výzkumné pracovníky. Stejně tak nebylo možné provádět kontroly či ukládat sankce za porušení povinností podle nařízení DSA.

Povinnost zveřejnění výroční zprávy

Nařízení DSA ukládá národním koordinátorům digitálních služeb povinnost každoročně zveřejňovat zprávu o své činnosti. Ta musí obsahovat mimo jiné přehled přijatých stížností, informace o vydaných příkazech vůči nezákonnému obsahu či k poskytnutí informací a popis opatření přijatých v reakci na tyto příkazy.

Zpráva je sdílena nejen s veřejností, ale také s Evropskou komisí a Evropským sborem pro digitální služby.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny na své schůzi dne 2. dubna 2026 přijal usnesení k dvojici vládních návrhů zákonů souvisejících se zaváděním sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou.

Konkrétně výbor přijal:

• usnesení č. 47 k tisku 55/0, tedy k vládnímu návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou,
• usnesení č. 48 k tisku 56/0, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou.

Oba projednávané návrhy představují důležitý krok k vytvoření legislativního rámce, který má usnadnit a zlevnit rozvoj moderní digitální infrastruktury v České republice. Cílem navrhované právní úpravy je podpořit rychlejší výstavbu sítí s velmi vysokou kapacitou a přispět k efektivnějšímu rozvoji elektronických komunikací.

Přijatá usnesení hospodářského výboru jsou součástí dalšího legislativního projednávání těchto vládních návrhů v Poslanecké sněmovně.

Český telekomunikační úřad pořádá společné jednání se zástupci MPO a operátorů k problematice budování optických sítích a dosažení cílů digitální agendy s ohledem na možnosti veřejné podpory a připravenosti adaptace GIA. Jednání se uskuteční dne 23. 4. 2026 od 10.00 hod. ve velké zasedací místnosti ČTÚ. Prosím o nahlášení účastníků do 17. dubna na email beata.smrkovska@ctu.gov.cz

Rádi bychom Vás informovali o aktuálním výkladu Úřadu pro ochranu osobních údajů týkajícím se povinnosti jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO) u poskytovatelů přístupu k internetu. Tento dotaz vznikl na popud členské základny. 

Na základě tohoto výkladu a s ohledem na charakter činnosti ISP zaslal UOOU toto stanovisko, které sdílíme. (ačkoliv mnozí z Vás své DPO mají a toto doporučení jsme již vydali). 

Poskytovatelé přístupu k internetu, kteří vystupují jako správci osobních údajů svých zákazníků a současně zpracovávají provozní a lokalizační údaje (včetně plnění povinností data retention), vykonávají činnosti představující pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů ve velkém rozsahu. Z tohoto důvodu se na ně vztahuje povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO) dle čl. 37 GDPR.

Tento závěr platí bez ohledu na to, zda jsou služby poskytovány fyzickým nebo právnickým osobám, neboť i v rámci B2B služeb dochází ke zpracování osobních údajů (např. kontaktní osoby, provozní metadata).

VNICTP proto doporučuje všem členům považovat jmenování DPO za standardní regulatorní povinnost. 

Český telekomunikační úřad vydal 24.03.2026 Monitorovací zprávu číslo 03/2026. Věnuje se v ní tématu  nových evropských pravidel pro získání elektronických průkazů nebo smlouvám uzavřeným na dobu určitou.. Toto je resumé Monitorovací zprávy ČTÚ 03/2026, její plné znění naleznete zde.

Telekomunikační věstník Částka 2 Ročník 2026 Praha 25. března