Evropská regulace

8.1.2026 Komise zveřejňuje shrnutí a odpovědi na konzultaci o probíhajícím přezkumu zákona o digitálních trzích (DMA) Veřejná konzultace, která byla zahájena 3. července 2025 v rámci probíhajícího přezkumu, byla doprovázena výzvou k předkládání důkazů a specializovaným dotazníkem o umělé inteligenci (AI), které byly zveřejněny 26. srpna 2025. Příspěvky k výzvě k předkládání důkazů jsou již veřejné.

20.1.2026 Evropská komise navrhla nový balíček opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, který má dále posílit odolnost a schopnosti EU v oblasti kybernetické bezpečnosti Balíček obsahuje návrh revidovaného zákona o kybernetické bezpečnosti, který zvyšuje bezpečnost dodavatelských řetězců informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU. Zajišťuje, aby produkty, které se dostanou k občanům EU, byly kyberneticky bezpečné již od návrhu, a to prostřednictvím jednoduššího certifikačního procesu. Usnadňuje také dodržování stávajících pravidel EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a posiluje Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) při podpoře členských států a EU při řízení kybernetických hrozeb.

Klíčové body návrhu:
- Posílená certifikace (ECCF): Cílem je zefektivnit certifikaci díky rychlejším postupům (12měsíční harmonogram pro ENISA) a rozšiřuje rozsah působnosti na úroveň vyspělosti organizace, nejen na produkty.
- Zabezpečení dodavatelského řetězce a vysoce rizikoví dodavatelé:
Zavádí mechanismy pro identifikaci a potenciální vyloučení „vysoce rizikových“ dodavatelů v 18 kritických odvětvích s pokutami až do výše 7 % celosvětového obratu.
- Posílená role ENISA: ENISA bude spravovat rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost pro reakci na incidenty, udržovat centrální databázi zranitelností a poskytovat technické poradenství k principům
„zabezpečení již od návrhu“.
- Holistické řízení rizik: Rozšiřuje certifikaci tak, aby zahrnovala interní postupy, politiky a správu a řízení společností v oblasti řízení rizik.
- Snížená fragmentace: Koordinuje se směrnicí NIS2 a zákonem o kybernetické odolnosti s cílem vytvořit konzistentnější a méně zatěžující regulační prostředí.
- Mezinárodní sladění: Podporuje vzájemné uznávání certifikačních
systémů se spojeneckými zeměmi.

21.2.2026 EU představila novou verzi zákona o digitálních sítích (DNA) DNA slučují čtyři právní akty do jednoho přímo použitelného nařízení, které nahradí Evropský kodex elektronických komunikací (EECC),
nařízení BEREC, Program politiky rádiového spektra a klíčové části nařízení o otevřeném internetu. Přinese tato klíčová opatření:
1. Posílení jednotného trhu pro konektivitu: návrh zajišťuje maximální právní harmonizaci v celé Unii prostřednictvím navrhovaného nařízení. Pro usnadnění celoevropského provozu a poskytování služeb zavede DNA autorizaci „jednotného pasu“ s oznámením pouze v jednom členském státě a autorizaci satelitního spektra na úrovni EU.
2. Zjednodušení byrokracie: DNA sníží regulační a administrativní zátěž ve všech ustanoveních DNA, zejména umožní větší flexibilitu ve vztazích mezi podniky a zároveň zachová vysokou úroveň ochrany
spotřebitelů.
3. Podpora inovací v širším digitálním ekosystému: zavedení mechanismu pro vyjasnění pravidel otevřeného internetu pro inovativní služby a dobrovolného mechanismu spolupráce ekosystémů v oblasti propojení IP, efektivity provozu a dalších nově vznikajících oblastí. 4. Posilování odolnosti a připravenosti: DNA zavádí plán připravenosti na úrovni EU, který má řešit rostoucí rizika přírodních katastrof a zahraničního rušení sítí a rádiových signálů. Společný mechanismus pro výběr celoevropské satelitní komunikace bude navíc zahrnovat kritéria zaměřená na bezpečnost a odolnost.
5. Pro přilákání investic bude DNA rozšiřovat osvědčené postupy pro přidělování spektra, které přitahují investice, jako je prodloužení doby platnosti licencí, obnovení stávajících licencí po jejich vypršení nebo začlenění sdílení spektra do hlavních směrů s cílem zajistit efektivní využívání spektra.
6. DNA by měla podpořit přechod z měděných sítí na plně optické prostředí. DNA zavádí povinné národní plány přechodu s cílem zajistit udržitelné postupné vyřazování měděných sítí a co nejlepší možný výsledek pro spotřebitele a všechny operátory.

21.2.2026 Zpráva o fungování Evropského kodexu pro elektronické komunikace (EECC)
Tato zpráva představuje hlavní zjištění přezkumu EECC, která jsou následující:
-  Režim významné tržní síly (SMP) zůstává klíčovým nástrojem pro ex ante regulaci.
- Rádiové spektrum má nanejvýš strategický a geopolitický význam; je nezbytné pro umožnění komunikace, podporu hospodářského růstu a sociální prosperity a podporu kritických služeb v různých odvětvích.
- Povinnosti univerzální služby (USO) v EECC představují záchrannou síť, která zajišťuje, aby všichni spotřebitelé v Unii měli cenově dostupné adekvátní internetové a hlasové komunikační služby. Možnost
uložit USO pro dostupnost služeb však členské státy široce nevyužívají a opatření k zajištění cenové dostupnosti se v jednotlivých členských státech liší.
- Ustanovení o právech koncových uživatelů jsou většinou stále vhodná pro daný účel, ale v některých ohledech by mohla být zjednodušena.

NÚKIB s nedávno zveřejnil balíček k nové unijní kyberbezpečnostní legislativy, jehož součástí je návrh revize Aktu o kybernetické bezpečnosti (CSA2) a návrh směrnice obsahující cílené úpravy směrnice NIS2.  

Stručně k obsahu nových návrhů legislativy: 

Evropská komise v návrhu CSA2 zamýšlí revidovat mandát unijní kyberbezpečnostní agentury ENISA tak, aby mohla lépe poskytovat podporu pro členské státy. Dále má Komise úmysl prostřednictvím CSA2 zjednodušit evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti s cílem urychlit přijímání certifikačních schémat a také zavést možnost certifikovat subjekty, pokud jde o jejich úroveň plnění požadavků na kybernetickou bezpečnost (cyber posture). V neposlední řadě Komise v návrhu přichází s novým unijní rámcem důvěryhodného dodavatelského řetězce v oblasti ICT.   

Vedle toho návrh revize NIS2 míří na cílené úpravy směrnice, konkrétně jde o její předmět, definice, hlášení incidentů nebo dozor nad subjekty poskytujícími přeshraniční služby. Ambicí Komise mimo jiné je, aby bylo subjektům umožněno prostřednictvím již výše zmíněné certifikace prokázat plnění kyberbezpečnostních požadavků plynoucích z NIS2.

Připravili jsme Rámcovou pozici společně s HK ČR, kterou jsme odeslali dotčeným gesčním orgánům. Na základě rámcové pozice k návrhu revize Aktu o kyberbezpečnosti (CSA2) upozorňujeme členy, že návrh v předložené podobě představuje významné riziko další centralizace rozhodování na úrovni Evropské komise, zejména v oblasti bezpečnosti dodavatelských řetězců a určování tzv. „vysoce rizikových dodavatelů“. Dokument upozorňuje na možnost zásadních zásahů do telekomunikačního sektoru, včetně povinné výměny technologií v mobilních i pevných sítích v nerealisticky krátkých lhůtách, s hrozbou vysokých sankcí (až 7 % celosvětového obratu), což by mohlo vést k omezení investic, zdražení služeb a zhoršení jejich dostupnosti. Kritizováno je rovněž rozšíření certifikačních povinností podle NIS2 a riziko další byrokratizace, která by dopadla i na malé a mikro podniky v sektoru elektronických komunikací. Rámcová pozice proto vyzývá k obezřetnému a kritickému přístupu při tvorbě národní pozice ČR, s důrazem na ochranu podnikatelského prostředí a zachování přiměřenosti regulace  

Zároveň jsme požádali MPO, NUKIB a ČTÚ, aby s námi spolupracovali při přípravě Rámcové pozice ČR. 

Po rozkliknutí naleznete zveřejněné dokumenty. 

Zveřejňujeme dokument s doplňujícími návrhy a reakcemi k pásmu 26 GHz, obdržený v reakci na návrhy APMS. Dovolíme si rovněž připojit svoji interpretaci k některým bodům, jakkoliv nechci předbíhat závěrům interní diskuse:

- Argument k VHCN a předpokladu míry symetrie UL/DL pro FWA se opírá o analýzy, nikoliv o dílčí názory, tj. umožnit symetričtější provoz u FWA je odpovědné.

- Podpora menších/dalších operátorů je žádoucí.

- Připravenost nasadit FWA služby bezprostředně po otevření pásma.

- Zájem 5G komunity o velké příděly dosud nebyl objasněn, tj. jediné, co lze odpovědně říci o budoucnosti je, že „Úřad předpokládá omezení počtu práv“. DNA jasně směřuje ke sdílení, tj. v období přípravy aukcí budeme pravděpodobně jednat také o sdílení.

- S ohledem na omezené množství bezprostředně dostupného FWA spektra je vyjádřen zájem o uvolnění kanálů dnes označovaných jako 2, 3, ale při možnosti dalšího prodloužení stávajících MW v určitých případech.

- Zájem o kanál 16 trvá, akceptovány jsou parametry 5G.

- Mezioperátorská koordinace k patternu (to podpoří mj. informace o využití spektra dle OOP/21), nicméně časová synchronizace je zásadní.

- 5G kampusové sítě na kanálech FWA: lze, ale FWA by nemělo být omezeno. S ohledem na zatím omezené možnosti pokročilejšího plánování můžeme zvážit tento požadavek APMS až pro další novelizace PVRS-2.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo metodické vyjádření k aplikaci § 104a zákona o elektronických komunikacích (ZEK), které reaguje na nejasnosti při povolování staveb veřejných komunikačních sítí.

V praxi se objevoval výklad, že § 104a představuje jediný možný postup při umisťování sítí na pozemcích obcí a krajů a že je tedy vždy nutný souhlas vlastníka. MPO však potvrzuje, že tento výklad není správný.

Podle stanoviska nadále platí, že:

• souhlas vlastníka není podmínkou vydání povolení stavby (§ 187 odst. 5 stavebního zákona),

• pokud souhlas není doložen, nebrání to povolení stavby,

• nevznikne však zákonná služebnost podle § 104a,

• následně je možné postupovat cestou vyvlastnění.

Stanovisko přináší důležité vyjasnění pro investory a provozovatele sítí a posiluje právní jistotu při výstavbě veřejných komunikačních sítí.

Dopis MPO v příloze ke stažení.

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) se obrátil na Policejní prezidium ČR s podnětem k výkladu § 97 zákona o elektronických komunikacích. Důvodem je přetrvávající nejistota mezi provozovateli elektronických komunikací ohledně vyplácení náhrad efektivně a účelně vynaložených nákladů na systémy data retention a zejména režimu DPH u těchto příspěvků. Sdružení upozorňuje na nejasnosti při posuzování systémů schválených podle staré právní úpravy i na otázku, zda je provoz těchto systémů ekonomickou činností ve smyslu zákona o DPH. Cílem podnětu je dosažení jednotného, předvídatelného a metodicky ukotveného výkladu, který sníží právní a ekonomickou nejistotu poskytovatelů při plnění zákonných povinností.

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) pogratuloval Ing. Robertu Králíčkovi k jmenování vládním zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a nabídl mu odbornou spolupráci při přípravě koncepce národní bezpečné sítě a strategické odolnosti České republiky.

VNICTP sdružuje české poskytovatele elektronických komunikací a ICT s dlouholetými zkušenostmi s výstavbou, provozem a zabezpečením sítí. Asociace zdůrazňuje význam spolupráce veřejného a soukromého sektoru při zajištění bezpečné a odolné digitální infrastruktury státu.

„Jsme připraveni nabídnout naše praktické zkušenosti a přispět k nastavení efektivních a vymahatelných pravidel bez zbytečné regulatorní zátěže,“ uvedl Jakub Rejzek, prezident VNICTP.

Plány ČTÚ na rok 2026 – rychlý přehled pro členy

Český telekomunikační úřad představil hlavní priority pro rok 2026. Zaměření se týká především výstavby sítí, spektra, digitálních regulací a dozorových rolí.

Výstavba sítí a „bílá místa“

• Akcelerace dokrývání bílých míst a podpora výstavby VHCN (FTTx, 5G).

• Příprava nové definice bílého místa a mechanismu bonifikací.

• Zlepšení pokrytí dopravních koridorů (vč. dálnic).

• Využití případné obnovy přídělů z aukce 4G.

Gigabit Infrastructure Act (GIA)

• ČTÚ počítá s aktivní rolí při adaptaci GIA.

• Výkon funkce „jednotného kontaktního místa (JKDM)“.

• Úzká spolupráce s MPO a sektorem.

Odolnost sítí a krizové stavy

• Dokončení projektu zvýšení odolnosti sítí ve spolupráci s MV, HZS a sektorem.

• Řešení financování nákladů a mechanismu definování požadavků.

 Rádiové spektrum

• Naplnění Strategie správy rádiového spektra.

• Pásmo 26 GHz – změna PVRS 2, postup do let 2030–2031.

• Příprava národní pozice ČR pro WRC-27.

• Dokončení generační inovace systému SPECTRA.

 Tržní analýzy a hospodářská soutěž

• Nová analýza relevantního trhu RT 1 (fyzický přístup), vč. návaznosti na bývalý RT 3b.

• Odborná podpora ÚOHS při sektorovém šetření mobilního trhu.

• Aktualizace hodnocení velkoobchodního trhu mobilních služeb.

Digitální regulace (DSA, DA, AI)

• Pokračování role Národního koordinátora podle DSA.

• Podpora projednávání Zákona o digitální ekonomice.

• Postupy „certifikace“ oznamovatelů, výzkumníků a řešitelů sporů.

• DSA panel jako platforma dobré praxe (cca 3/2026).

Umělá inteligence (AI Act)

• ČTÚ se připravuje na dozorovou roli podle AI Actu.

• Vznik nového oddělení, zapojení do evropských struktur (AI Board, ADCO).

• Workshopy se sektorem (první plánován na 4/2026).

Ochrana spotřebitelů a sektorová komunikace

• Cílené kontrolní akce (např. informační povinnosti o kvalitě služeb).

• Další rozvoj Telekomunikační akademie.

• Rozvoj VPortálu, srovnávacích nástrojů a informací o bílých místech.

• Důraz na otevřenou a věcnou komunikaci se sektorem (workshopy, setkání s Radou ČTÚ).

EU agenda

• Zapojení do přípravy nových návrhů:
  Digitální a AI omnibusy, Digital Network Act.

• Spolupráce na národní i evropské úrovni (vč. BEREC).

Shrnutí pro členy

Rok 2026 bude pro ČTÚ ve znamení:

• urychlení výstavby sítí a řešení bílých míst,

• silné role v digitální a AI regulaci,

• větší interakce se sektorem při tvorbě pravidel i jejich aplikaci.

Ve spolupráci s NIX.cz

Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna vyhláška č. 576/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Český telekomunikační úřad při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, ve znění vyhlášky č. 187/2019 Sb.

Novela přináší aktualizaci metodiky výpočtu tzv. čistých nákladů, tedy nákladů vznikajících v souvislosti s plněním povinností poskytovat základní (univerzální) služby.

Co novela přináší

Aktualizaci výpočtového rámce

Vyhláška upravuje postup při stanovení čistých nákladů tak, aby metodika lépe odpovídala současné ekonomické realitě a vývoji trhu. Dochází k precizaci způsobu porovnávání tzv. základního a alternativního scénáře.

Úpravu práce s kapitálovými náklady (WACC)

Novela reflektuje potřebu flexibilnějšího přístupu při zohledňování kapitálových nákladů a odstraňuje dřívější rigidní prvky metodiky.

Přesnější vymezení výpočtu čistých nákladů

Upřesněn je způsob zahrnutí:

• přírůstkových nákladů,

• přírůstkových výnosů,

• pobídek k nákladové efektivnosti,

• nehmotných a tržních výhod držitele licence.

Cílem je zvýšit transparentnost a ekonomickou konzistenci výpočtu.

Ve spolupráci s NIX.cz

Pro informaci zveřejňujeme aktivitu nizozemské organizace NLconnect, která zastupuje nizozemský telekomunikační sektor. Tato organizace vytvořila jednotný seznam domén podléhajících sankcím Evropské unie vůči ruským médiím. 

Tento krok byl nezbytný kvůli chybějícím oficiálním pokynům a nejednotnosti státních úřadů při identifikaci konkrétních webových stránek k zablokování. Asociace sice dlouhodobě prosazuje svobodný internet a metodu DNS blokování považuje za neefektivní, nicméně touto cestou pomáhá svým členům řádně plnit jejich zákonné povinnosti. 

Dokument vznikl sloučením a pročištěním dat od regulačních orgánů z několika členských států EU (seznam vznikl analýzou, „deduplikací" a sloučením seznamů od národních regulátorů z Německa, Rakouska, Estonska, Finska, Litvy a dánské obchodní asociace Teleindustrien), čímž zajišťuje transparentnost a konzistenci při uplatňování restrikcí. Seznam bude pravidelně aktualizován až do doby, než vznikne centrální unijní registr nebo dojde k odvolání sankcí. Jak uvádí tvůrci tento nástroj má sloužit především poskytovatelům internetového připojení jako praktické vodítko pro soulad s aktuální evropskou legislativou.

V současné době má seznam 796 domén, seznam je v csv souboru. Zdroj zde.

Zveřejňujeme klíčové dokumenty Evropská komise, které představují návrh nového evropského rámce pro elektronické komunikace – Digital Networks Act (DNA). Jde o zásadní reformu pravidel pro internetové a telekomunikační sítě v celé EU, která přímo ovlivní poskytovatele připojení, investice do sítí i práva koncových uživatelů.

Co dokumenty řeší

• přechod Evropy od měděných sítí k optickým a vysoce kapacitním digitálním sítím,

• odstranění roztříštěnosti pravidel mezi jednotlivými státy EU,

• podmínky pro rozvoj 5G, budoucích sítí a satelitní konektivity,

• zjednodušení regulace a snížení administrativní zátěže,

• posílení bezpečnosti, odolnosti a strategické autonomie digitální infrastruktury,

• zachování vysoké úrovně ochrany koncových uživatelů.

Proč to zveřejňujeme

• návrh zásadně mění dosavadní směr regulace a nahrazuje současné směrnice přímo použitelným nařízením,

• ovlivní podnikání ISP, investice do sítí, podmínky velkoobchodního přístupu i ochranu zákazníků,

• otevírá prostor pro veřejnou debatu, odborné připomínky a koordinaci národních pozic,

• má přímý dopad i na český trh a budoucí rozhodování regulátora.

Co z toho plyne pro praxi

• obce, kraje a stát získávají jasnější rámec pro rozvoj vysokorychlostní konektivity,

• očekává se rychlejší výstavba optických sítí, větší předvídatelnost regulace a silnější jednotný trh,

• dokumenty budou podkladem pro další legislativní proces v EU v letech 2026–2027.

Zveřejněné materiály zahrnují samotný návrh nařízení, jeho přílohy a dopadové studie, které detailně vysvětlují motivaci, cíle a očekávané ekonomické i technické dopady změn.

VNICTP zaslal svůj komentář v rámci konzultace BEREC:

"Public consultation on the draft Updated BEREC Guidelines on Geographical surveys of network deployment".

Naše komentáře se zaměřily na 2 hlavní oblasti:

1) Administrativní zátěž spojená se sběrem dat (zejména pro menší operátory), která má tendenci se dále zvyšovat.

2) Požadavek na větší vyjasnění a standardizaci metodiky reportování zejména u FWA sítí, kde v ČR vnímáme poměrně svévolné definování disponibilních přípojek, a to zejména ve spojitosti s dotačními programy, ale i v dalších oblastech. Za VNICTP budeme tuto problematiku nadále sledovat a prosazovat oba uvedené principy také na národní úrovni v rámci dialogu s MPO a ČTÚ. 

Celé znění po rozkliknutí nadpisu na webovém rozhraní VNICTP.

1. OSA/návrh sazebníku na přenos vysílání 2026:  Opětovně zde připomínáme, že společně s návrhem sazebníku pro rok 2026 obdržela HKČR a jednotlivé asociace taky žádost OSA o sdělení i) aktuálního seznamu členů HKČR a asociací a ii) způsobu užití děl ze strany členů. Jen některé asociace nám oznámily, že na žádost OSA reagovaly.  

2. OSA/námitky proti návrhu sazebníku pro rok 2025/VOD:  Od členů vyjednávacího týmu čekáme na návrh otázek pro účely „dotazníkového“ šetření v rámci jednotlivých asociací spolu s aktuálně projednávanými obchodními podmínkami.

Český telekomunikační úřad vydal 20.01.2026 Monitorovací zprávu číslo 01/2026. Věnuje se v ní tématu ochrany nezletilých na online platformách nebo opatřením proti spoofingu. Toto je resumé Monitorovací zprávy ČTÚ 01/2026, její plné znění naleznete zde.

Valná hromada Výboru nezávislého ICT průmyslu projednala zprávu o činnosti a navrhla změnu strategického plánu asociace. Členové schválili hospodaření za rok 2025 i rozpočet na rok 2026. Součástí jednání byla také volba nového prezidia a dozorčí rady. Zvoleným členům gratulujeme. Valná hromada potvrdila další směřování asociace jako nezávislé odborné platformy pro rozvoj a udržení konkurence schopnosti ICT sektoru v České republice. Jednání bylo zakončeno diskusí nad budoucími prioritami organizace.

Zvolení členové prezidia:

Jakub Rejzek, Petr Dvořák, Filip Malina, Vladimíra Chlandová, Martin Dvořák

Členové dozorčí rady:

Robert Šebek, Jan Gregor, Tomáš Vaníček

Nový materiál k připomínkování: Hospodářská strategie – Česko: Země pro budoucnost 2.0 

Dokument představuje základní rámec hospodářské politiky státu pro období do roku 2029 s výhledem do roku 2040 a navazuje na dříve přijaté strategické dokumenty v oblasti hospodářského rozvoje, inovací, digitalizace, energetiky a veřejných financí. Strategie byla připravena na začátku funkčního období nové vlády s cílem vytvořit jasný, konzistentní a implementovatelný plán ekonomické transformace České republiky směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Hospodářská strategie reaguje na dlouhodobé strukturální problémy české ekonomiky, které se v posledních letech prohloubily v důsledku pandemie, energetické krize, vysoké inflace a zpomalení investiční aktivity. Současně reflektuje zhoršující se mezinárodní konkurenceschopnost evropské ekonomiky, technologické změny spojené s digitalizací a umělou inteligencí, demografický vývoj a rostoucí nároky na energetickou bezpečnost a infrastrukturu. Cílem strategie je vytvořit podmínky pro dlouhodobě udržitelný růst produktivity, mezd a životní úrovně obyvatel České republiky.

Materiál naleznete zde